KP II družstev

Vzpoura mládí

TJ Tašovice „B“ – ŠK Spartak Chodov  2,5 : 5,5

  Malý výsledkový zázrak (srovnatelný snad jen s olympijským úspěchem slečny Ledecké) se nám povedl v předposledním kole druhé nejvyšší krajské soutěže. V duelu s domácími Tašovicemi nastoupilo naše družstvo zdecimované nemocemi a odchody do šachového důchodu. Na soupisce se proto objevila hned čtveřice mládežníků. Děti, které se včera úspěšně probíjeli kvalifikačním turnajem v rapid šachu musely přes noc rychle přeřadit na dlouhé tempo. Naopak soupeř nastoupil v nejsilnější možné sestavě a proto se nikdo nemohl divit mému postesku, že dnes budeme rádi za jeden bod. Soupeř nás totiž výrazně ratingově převyšoval na všech šachovnicích.

Jako první se osudu vzepřel Kubík Červenka. Kuba  sice v úvodu přišel o pěšce, pak ale hýřil aktivitou a první soupeřovo zaváhání nekompromisně využil k matu na poslední řadě. O další půlbodík se postaral Jiřík Ulč. Jirka podobně jako ve včerejších partiích také dnes přivedl mač do naprosto ploché koncovky – věžovky se šesti pěšci na každé straně. Po několika minutách se soupeři povedlo stav vyrovnat, když hezky rozehranou partii nezvládl Honzík Kurčík. V zamotané pozici přišel o lehkou figuru a jeho zkušený soupeř již svoji šanci nepustil. Mezitím doslova řádil Vašík. Vašíkova dvojice pěšců postupovala soupeřovou obranou k poli proměny tak urputně, že ji soupeř zastavil pouze za cenu ztráty jezdce. Ve vzniklé koncovce Vašík zkušeně jezdce obětoval, soupeřova krále svázal se svým volným pěšcem, zatímco jeho král mašíroval na druhé křídlo, kde dílo zkázy dokončil. Pár minut nato přidal další bodík Radek Zícha. Jeho soupeř to zřejmě v úvodu přehnal s útočnými choutkami a ve střední hře mu chyběly tři lehké figury. Radkovi chvíli trvalo, než zmobilizoval své figury, neboť soupeř stále hrozil, ale materiální převaha nakonec převážila partii na naši stranu. Najednou jsme se ocitli ve velmi komfortní pozici. Na svém kontě jsme měli již 4 body a stále se hrály ještě dvě partie.Na třetí šachovnici se mi dařilo dobře eliminovat hru soupeře. Trochu netradičním převodem figur jsem vynutil výměnu soupeřových figur a dále jsem se zaměřil na izoláka, kterého soupeř neudržel. S pěšcem více a v aktivnější pozici jsem nabídl soupeři smír, který s vděkem přijal. V poslední partii (nejhezčí partii zápasu) otočil v duelu jedniček Robert Radics téměř ztracenou pozici k vítězství. Pod tlakem využil skulinky v obraně k ataku krále, kterého hnal přes celou šachovnici až do matu. Hezká ukázka zásady, že šachy se hrají až do konce.

Partie: