Důležité akce

Přihlásit se

Návštěvnost

  • 119207Celkem:
  • 53Dnes:
  • 2257Měsíc:
  • 1Online:
  • 4.2.2012start webu:

Šachová historie – 15. díl

Robert James Fischer potřetí

15_foto_Fischer  Legenda světového šachu se narodila ve Spojených státech v Chicagu v roce 1943. V Bobbyho dvou letech se rodiče rozvedli a on nadále vyrůstal se svou matkou a starší sestrou. Šachy se naučil v 6 letech z příručky, kterou dostal od sestry. Královslá hra jej naprosto pohltila, o měsíc později dostal první šachovou knihu a rok hrál šachy sám se sebou. V sedmi letech vstoupil do Brooklinského klubu, kde se mu věnoval Carmine Niegro. Později přestoupil do oddílu v Manhatanu. Velký vliv na talentovaného hráče měl Arnold Denker, který mu dělal instruktora a stali se z nich celoživotní přátelé. Bobby hodil klasické vzdělání za hlavu. Studoval střední školu, mimichodem s Barbrou Streisandovou, ale v 16 letech (r. 1959) ji opustil a učitelé na Bobbyho vzpomínali jako na problémového žáka.

  V roce 1956 v pouhých 13 letech dosahuje Fischer prvního velkého vítězství, když se ziskem 8,5 bodů z 10, vítězí v juniorském šampionátu USA, jako vůbec nejmladší v historii. O rok později triumf opakuje. Senzace však přichází v roce 1958, kdy ještě v nedovršených 15 letech získává titul mistra USA a zároveň i titul IM. Čtrnáctiletý Bobby mohl směle říci: Amerika mi leží u nohou“. V mezipásmovém turnaji, kam se kvalifikoval, ve svých 15 letech všechny překvapil a mocným finišem dosáhl na dělené 5. místo, čímž se kvalifikoval do turnaje kandidátů (vítěz má právo vyzvat mistra světa). V roce 1959 nastupuje v Bělehradě k velkému turnaji, v němž mezi světovou elitou (8 hráčů) vybojuje 5. místo. Zažije zde však tvrdou lekci, která se mu již nikdy neopakuje, prohrává totiž s Michailem Talem všechny 4 vzájemné duely.

  Fischera během jeho kariéry provázely různé problémy, které si do značné míry působil sám. V roce 1963 se přihlásil k Světové boží církvi, které věnoval nemalé finanční prostředky. V roce 1972 se však s touto církví po jejich skandálech definitivně rozešel. Přestože v té době odehrál mnoho turnajů, nelze hovořit o cíleném budování šachové kariéry. Fischer však dokázal svými tvrdými požadavky zvyšovat finanční ohodnocení pro nejlepší šachisty. Mimochodem pro neshody na cenovém fondu nehrál mistrovství 1969 a následného mezipásmového turnaje se mohl zúčastnit jen díky diplomacii Americké šachové federace, která vyjednala přepuštění práva účasti Pala Balka i všech náhradníků. O zápase Svět versus Sovětský svaz z roku 1970 a násleném mezipásmovém turnaji, stejně jako o zápase století, jak bývá nazýván souboj Fischera se Spasskym z roku 1972 v Reykjaviku, jsme již psali minule. Dodáme jen, že po tomto zápase se během dvou let v USA zvýšil počet registrovaných šachistů na neuvěřitelný dvojnásobek. Medializace Fischerovo boomu nesla ovoce.

  V roce 1975 se měl uskutečnit zápas o mistra světa mezi Fischerem a mladým A. Karpovem. Bobby nesehrál od Islandu žádou turnajovou partii. Dodnes panují dohody, proč si obhájce titulu stanovil X podmínek (vaším úkolem je zjistit, kolik jich bylo), zda šlo o snahu vyhnout se zápasu anebo to byl rozmar podivínského šachisty. Každopádně v dubnu 1975 byl vyhlášen novým mistrem světa Anatolij Karpov, který ve své bibliografii napsal, že ho nesehrání zápasu s Fischerem velmi mrzí, a že mělo vliv na zbrzdění jeho růstu. Fischer se po tomto incidentu ztáhl z veřejného života a dával o sobě vědět jen svými výstřelky, jako například v roce 1984, kdy se veřejně zřekl židovství.

  Poslední šachové vystoupení si Fischer nechal na rok 1992, kdy vyzval Borise Spasskeho k odvetnému duelu po dvaceti letech. Zápas se konal v Bělehradě a jelikož na Jugoslávii byla uvalena embarga, včetně zákazu sportovních akcí, byl Fischer diplomacií USA varován. Odpověď byla typická, plivnutí na zákaz před televizními kamerami. Na Fischera byl v USA vydán zatykač, který platil až do konce jeho života. Mimochodem zápas s cenovým fondem 5 mil. dolarů vyhrál právě Fischer 10:5 při 15 remízách.

  Jak slavně začal, tak bohužel neslavně skončil. Stránky novin plnil výroky schvalující útoky z 11. září 2001 a otevřeným antiseminismem. Cestoval po světe a v době pobytu na Filipímách splodil v roce 2002 své jediné dítě, dceru Jinky Ong. Matka dítěte byla o 35 let mladší. Po svém zatčením  Japonsku v roce 2004 se tvrdě bránil vydání do USA, zřekl se občanství a o rok později dosáhl exilu na Islandu. Islandský parlament mu jednomyslně udělil občanství. Fischer se tak usadil a symbolicky dožil v zemi, kde získal v roce 1972 v památném utkání titul mistra světa. Dne 17.1.2008 po selhání ledvin Robert James Fischer umírá.

  Bobby Fischer kromě nádherných partií zanechal šachovému světu dobře známé Fischerovy hodiny, které přidávájí hráči za každý provedný tah čas. V roce 1988 si nápad nechal patentovat, dnes již však patent propadl pro nezaplacení poplatku. Fischer také vymyslel tzv. Fischerovy šachy, kde se postavení figur na základní řadě losuje při dodržení několika podmínek a nás zajímá. Jak se tyto šachy nazývají dnes? Kolik je možných pozic v těchto šachách? 

  Partiovou ukázku jsme vybrali z Fischerovo ranní tvorby. Partii sehrál Bobby ve svých 13 letech černými proti Donaldu Byrnemu v New Yorku 1956. Ve 36. tahu postavil bílý krále na f1 a váš úkol je za černého dohrát zbytek partie. Hodně štěstí.

1. Nf3 Nf6 2. c4 g6 3. Nc3 Bg7 4. d4 O-O 5. Bf4 d5 6. Qb3 dxc4 7. Qxc4 c6 8. e4 Nbd7 9. Rd1 Nb6 10. Qc5 Bg4 11. Bg5 11. Be2 Na4 ! 12. Qa3 Nxc3 14. Bxe7 Qb6 15. Bc4 Nxc3 16. Bc5 Rfe8 17. Kf1 Be6 !! 18. Bxb6 Bxc4 19. Kg1 Ne2 20. Kf1 Nxd4 21. Kg1 Ne2 22. Kf1 Nc3 23. Kg1 axb6 24. Qb4 Ra4 25. Qxb6 Nxd1 26. h3 Rxa2 27. Kh2 Nxf2 28. Re1 Rxe1 29. Qd8 Bf8 30. Nxe1 Bd5 31. Nf3 Ne4 32. Qb8 b5 33. h4 h5 34. Ne5 Kg7 35. Kg1 Bc5 36. Kf1 diagram

15_diagram_Fischer

2 komentáře(ů) k příspěvku Šachová historie – 15. díl

Napsat komentář