Šachová historie – 9. díl

Vasilij Smyslov (1957-1958)

  Vasilij Smyslov se narodil 24. března 1921 v Moskvě a jeho otec, inženýr moskevského automobilového závodu, mu vštěpoval dvě svoje velké lásky – k šachu a hudbě. Vasja se dlouho nemohl rozhodnout a i když úspěchy na šachovnici přicházely jeden za druhým, stále toužil stát se operním pěvcem. Když se v roce 1948 na zápase pěti velmistrů o titul mistra světa umístil hned za Botvinnikem a stal se tak oficiálně druhým šachistou světa, nebylo už možno dále sloužit oběma láskám. Touha stát se šachovým mistrem světa zvítězila. Operní zpěv a hra na klavír zůstaly jeho oblíbeným koníčkem. Většinou nudné závěry mezinárodních turnajů zpříjemňoval kolegům svou oblíbenou árií z Leoncavallovi opery Komedianti. Spojení šachy a hudba není u světových šachistů ničím výjimečným. Smyslov však dokázal na šachovnici nejlépe přenést estetické a kompoziční hudební cítění. Zvláště koncovky hrál virtuózně a jeho herní, klasicky čistý styl byl přirovnáván ke stylu fenomenálního Capablanky. Partie Smyslova nehýří kombinačními zápletkami, ale působí uceleným a harmonickým dojmem jako jeho árie.

  Se světovými hráči se Smyslov seznámil poprvé jako divák při mezinárodním turnaji v Moskvě v roce 1935. Do hracího sálu přicházel první a odcházel jako poslední. Čtrnáctiletý Vasja  se zbožnou úctou hleděl na slavného Laskera a Capablanku, mistry světa, které znal pouze z knih. Tehdy ještě netušil, že i on usedne jednou na šachový trůn. I když se Smyslov účastnil úspěšně silných domácích přeborů, první mezinárodní vystoupení si odbyl v Československu v roce 1946 při utkání Praha – Moskva. Byla to vlastně i první mezinárodní mise sovětského družstva, neboť sovětští šachisté nebyli členy mezinárodní šachové organizace FIDE a ocitli se v určité izolaci, která definitivně padla až s účastí sovětského družstva na šachové olympiádě v Helsinkách 1952.

  Vraťme se však k individuálnímu mistrovství světa. V roce 1953 Smyslov vyhrál turnaj kandidátů a získal právo vyzvat mistra světa Botvinnika. Zápas se hrál v Moskvě v roce 1954 a po dramatickém průběhu skončil nerozhodně 7:7 (při 10 remízách). Titul podle regulí zůstal Botvinnikovi. Smyslov o dva roky později v Amsterodamu opět vyhrál turnaj kandidátů a zápas se opakoval. Tentokrát však zvítězil Smyslov 6:3 (při 13 remízách) a stal se sedmým mistrem světa. Z titulu mistra světa se Smyslov radoval pouze jeden rok. Tehdejší pravidla dávala poráženému mistru světa právo na odvetu a v ní nezdolný Botvinnik v roce 1958 opět zvítězil.

  Smyslov se pak pravidelně účastnil turnaje kandidátů až do roku 1985 – tedy do svých čtyřiašedesáti let. V tomto ohledu nemá ve světovém šachu konkurenci, vždyť ještě v tomto věku byl oficiálně třetím nejsilnějším šachistou planety. O možnost ještě jednou bojovat o titul jej připravil ve finále turnaje kandidátů o čtyřicet let mladší Garri Kasparov – pozdější mistr světa.

  V dnešní ukázkové partii se vrátíme ještě k Botvinnikovi. Jde o jeho nejhodnotnější partii z turnaje AVRO, Amsterodam 1938.

Botvinnik  -  Capablanka, Nimcovičova indická obrana

1.d4  Jf6 2.c4  e6 3.Jc3  Sb4 4.e3  d5 5.a3  Sxc3 6.bxc3  c5 7.cxd5  exd5 8.Sd3  0-0 9.Je2  b6 Sa6 11.Sxa6  Jxa6 12.Sb2 (Botvinnik přiznává, že lepší je Dd3 s dalším f3 a tematickým nástupem „e“ pěšce v centru) 12…Dd7 13.a4  Vfe8 14.Dd3  c4? (Capablanka plánoval převod jezdce na pole b3, ale to stojí mnoho času. Lépe bylo Db7.) 15.Dc2  Jb8 16.Vae1  Jc6 17.Jg3  Ja5 18.f3  Jb3 19.e4  Dxa4 20.e5  Jd7 (Obě strany dosáhly svých strategických cílů : černý má převahu na dámském křídle a bílý se snaží svou převahu v centru využít k útoku na černého krále) 21.Df2  g6 22.f4  f5 23.exf6  Jxf6 24.f5  Vxe1 25.Vxe1  Ve8 26.Ve6!  Vxe6 27.fxe6  Kg7 28.Df4  De8 29.De5  De7 (Jedno z nejslavnějších postavení šachové literatury. Po strategii přichází na pořad dne taktika, bílý vyhraje efektní obětní kombinací.) 30.Sa3!!  Dxa3 (odmítnout oběť tahem 30…De8 prohrávalo také 31. Dc7+  Kg8 32.Se7  Jg4 33.Dd7.) 31.Jh5+ (druhá oběť figury, ani tato se nedá odmítnout.) 31…gxh5 32.Dg5+  Kf8 33.Dxf6  +  Kg8 34.e7 (I s převahou figury je černý ztracen. Botvinnik spočítal, že se vyhne věčnému šachu.)34…Dc1+ 35.Kf2  Dc2+ 36.Kg3  Dd3+ 37.Kh4  De4+ 38.Kxh5  De2+ 39.Kh4  De4+ 40.g4  (opatrnost je na místě po 40.Kh3?  h5 by černý ještě remizoval) 40….De1+   Kh5 a černý se vzdal.

Diagram nabízí k řešení 7-tahovou kombinaci, po níž černý matuje. Bílý má dva způsoby obrany, nicméně černý vždy po 7 tazích slaví mat .