José Raoúl Capablanca (1921-1927)
„V šachové historii není a nebylo takového šachisty, jehož talent by se vyrovnal talentu velikého Capablancy,“ řekl Alechin. Tento výrok nejlépe charakterizuje třetího mistra světa. Slavný Kubánec se narodil v Havaně roku 1888 a již ve čtyřech letech zvládl základy šachové hry. Jako jedenáctiletý byl již považován za jednoho z nejlepších hráčů Kuby, ve třinácti porazil v zápase kubánského přeborníka Corzu a po maturitě odchází do Spojených států. Zapsal se na kolumbijskou universitu, avšak neabsolvoval ji. Začal se plně věnovat šachu a do podvědomí široké veřejnosti se dostal svým tříměsíčním turné po USA v roce 1908. Výsledek byl ohromující, ze sto třiceti partií prohrál všehovšudy dvě a dvě remizoval (úspěšnost 97,7% !). Capablancovy úspěchy způsobily, že byl uspořádán zápas mezi ním a jedním z nejsilnějších šachistů té doby Marshallem. Dvaadvacetiletý Capablanca zkušeného soupeře doslova rozdrtil 8:1.
Všem bylo zřejmé, že se na šachovém nebi objevila hvězda první velikosti. V roce1911 přišlo i první vítězství na velkém mezinárodním turnaji v španělském San Sebastianu.Kuriozitou je, že na tomto turnaji startoval Capablanca na divokou kartu. Šachová veřejnost byla lačná po konfrontaci mladého Kubánce a mistra světa Laskera. V roce 1914 byl uspořádán v Petrohradě jeden z nejsilnějších turnajů století – za tučný honorář nastoupil i mistr světa. V dramatickém závěru turnaje Lasker Capablancu porazil a získal celkové prvenství právě před Kubáncem. Capablanca však svým výkonem potvrdil, že bude důstojným vyzývatelem mistru světa. První světová válka duel oddálila, došlo k němu až v roce 1921 v Havaně. Hrálo se novým systémem na dvacet čtyři partií, avšak již po čtrnácté partii za stavu 4:0/10 = Lasker zápas vzdal z důvodu nepříznivého stavu a nervového přepětí.Capablanca se stal novým šachovým králem a svou pozici si neohroženě udržel až do roku 1927, kdy podlehl v duelu s Alechinem. Capablanca se několikrát pokoušel o odvetný zápas, ale narazil na tvrdé finanční podmínky, které sám, ještě jako mistr světa, stanovil (vyzyvatel musel sehnat sponzora a složit kauci 10 tisíc $). Své sehrála i zákulisní politika. Velký „Capa“ zemřel poměrně mladý, v rodné Havaně, roku 1942.
Aktuální poznámka: Nedávno jsem na jednom trenérském semináři vyslechl velmi zajímavý příspěvek na téma šachový talent a Capablanca. Botvinik, pozdější mistr světa (také zde bude představen) stanovoval sílu hráče podle čtyř kritérií a jedním z nich byl právě talent. Jelikož známkování tří kritérií dopadlo pro Kubánce neslavně, Botvinik jej hodnotil od známky 3 po známku 5, muselo být poslední kritérium na super 1 s hvězdičkou, neboť se nakonec stal mistrem světa. Ano, byl to právě talent, kterým Capablanca v nebývalé míře oplýval. Tvrdí se dokonce, že do doby zisku mistra světa tento hráč prohrál pouze 7 vážných partií.
Následující ukázková partie má historickou cenu, Marshall několik let tajil svou teoretickou novinku ve Španělské hře 8…d5. Toto zahájení vešlo do zlatého fondu šachové teorie pod názvem Marshallův útok. I dnes se s tímto útokem setkáváme často v turnajové praxi. Capablanca, ač překvapen, tuto partii vyhrál díky geniální intuici a nesmírné chladnokrevnosti.
Capablanca – Marshall, Španělská hra (New York 1918)
1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 a6 4.Sa4 Jf6 5.0-0 Se7 6.Ve1 b5 7.Sb3 0-0 8.c3 d5 (Capa viděl, že spadl do připravené varianty. Černý nabízí pěšce za silný útok, bílý hozenou rukavici zvedl je to i otázka cti). 9.exd5 Jxd5 10.Jxe5 Jxe5 11.Vxe5 Jf6 12.Ve1 Sd6 13.h3 Jg4 (Začíná útok. Jezdce vzít nelze pro14.hxg4 Dh4 15.g3 Sxg3 16.fxg3 Dxg3+ s dalším 17. …Sxg4 a černý vyhraje Nelze ani 15.Df3 Dh2+ 16.Kf1 Sxg4 17.Dxg4 Dh1+ 18.Ke2 Vfe8+ s útokem.) 14.Df3 Dh4 15.d4! (Nešlo 15.Ve8 pro 15. …Sb7! 16.Vxf8+ Vxf8 17.Dxg4 Ve8 18.Kf1 De7 19.Se6 Sd5 s výhodou černého)15. …Jxf2 (vzít jezdce nelze pro 16. ..Sh2+ a Sg3 ne hned 16. …Sg3 pro Dxf7+) 16.Ve2! (Capa hraje chladnokrevně, černý jezdec je obklíčen.) 16. …Sg4 černý musí útočit, co to dá 17.hxg4 Sh2+ 18.Kf1 Sg3 19.Vxf2 Dh1+ 20.Ke2 Sxf2 21.Sd2 Sh4 22.Dh3 Vae8+ 23.Kd3 Df1+ 24.Kc2 Sf2 25.Df3 Dg1 26.Sd5 c5 27.dxc5 Sxc5 28.b4 Sd6 (nestačí 28. .Se3 29.Sxe3 Vxe3 30.Jd2) 29.a4 a5 30.axb5 axb4 31.Va6 bxc3 32.Jxc3 Sb4 33.b6 Sxc3 34.Sxc3 h6 35.b7 Ve3 36.Sxf7+ a černý se pod matovými hrozbami vzdal.
Úkol č.3: Diagram z partie Capablanca – Schreder, mezinárodní turnaj New York 1916
Zadání: Bílý na tahu využije špatné souhry figur černého k výhře.
MístoH7bych dalVc6
3.Vxc7 Sxc7
4.F4 Sd8
5.E4 Sf6
6.E5 Sh8
7.Kd3 G6
8.Ke4 Fxe4
9.Fxe4 Kb6
10.g4
1. D x a5+ K x a5
2. V x c7 S x c7 nebo V x c7
3. h7
Stando, musím tě pochvalit. Jsi jediný, kdo se do toho pustil. Začátek máš správně, ale pak je tam lepší pokračování. Ty končíš s dámou proti věži a střelci, ale určitě existuje možnost hrát lepší koncovku. Ten tah h7 je uspěchaný. Zkus to ještě, zatím máš bod.