Ohlédnutí za extraligou

Cesta k normě mezinárodního mistra

Lukáš Vlasák

  Skončila další šachová sezóna, která mě zase trochu nakopla. Pozitivně, pochopitelně . Dozvuky nedělní euforie jsem promítl do tohoto příspěvku a doufám, že se mi podaří přiblížit vám Extraligu ČR, byť svým soukromým pohledem. Pro mladé šachové nadšence jsem si nachystal i nějaké komentované diagramy a rozhodující partii.

  První dějství. Sezóna začala tradičním dvojkolem s Turnovem a Novým Borem. Tohoto dvojzápasu jsem se z důvodu trenérských povinností na mládežnickém mistrovství Čech nezúčastnil, ale to na síle mužstva nebylo nijak znát . Turnov je poměrně silný tým a zápas s ním vždy napoví, jak moc bude sezóna úspěšná. Bohužel, první zápas s tímto celkem jsme těsně prohráli a v neděli s Novým Borem to byl spíše výlet. Ostatně to je aktuálně problém všech celků .

  Druhé dějství. Druhý sraz začínal naprosto opačně. Do „domácího“ prostředí v Litovli přijela ERA Poštovní spořitelna. Tento tým měl být jasným sestupujícím, ale soupiska složená ze zkušených hráčů dávala předzvěst minimálně jednoho překvapení. A málem přišlo ve třetím kole proti nám. Zápas se ze začátku vyvíjel velmi dobře, ale kolem časovek se začalo vše převracet. Konečný výsledek 4,5:3,5 a zisk tří bodů byl spíše vydřený než zasloužený. Má partie se dohrávala za stavu 3:3 a mým soupeřem byl Martin Řehořek.

FM Vlasák Lukáš (2336) – Řehořek Martin (2315)

27…h6 v pozici na diagramu černý i přes pěšcové slabiny svou pozici drží. 28.g3 g6? Počítač nemá nejmenší problém udržet remízu, ale člověk prostě „nemá žaludek“ na to, aby se urputně a hlavně přesně bránil delší dobu. Tah g6 vypadá naprosto normálně – zpevňuje pozici, uvolní pole g7 pro krále. Oslabení pěšce h6 a sebrání pole g6 věži jsou podstatnější prohřešky, kterých bílý využije převodem jezdce 29.Jf2! S hrozbou Jg4, ale i Je4 29…e5 Jediný tah, jinak by se černý ztratil pěšce 30.Jg4 Ve6 31.fxe5 Vxf1+ 32.Kxf1 h5? Závěrečná chyba. [32...Sf8 33.Sc1 h5 34.Jf2 Vxe5 35.Sf4 vzniklá koncovka se černému bude velice obtížně bránit, ale šance při správné hře stále žije] 33.Jh6+ Kg7 34.exd6 Vxd6 [34...Vxe1+ 35.Kxe1 Kxh6 36.Sc1+ Kg7 37.Sd2! Kf6 (37...a4 38.bxa4 Kf6 39.a5 Ke6 40.Sf4+-) 38.Sxa5 Ke6 39.Sc7+-] 35.Sc1 d3 36.Sd2 Jf6 37.Ve7+ Kf8 38.Ve5 Vd4 39.Ke1 Je4 40.Vd5 Kg7 41.Vxd4 cxd4 42.g4 [42.g4 Jxd2 43.Kxd2 Kxh6 44.gxh5 Kxh5 45.Kxd3+-]  1–0

  Důležitý bod pro nás, ale samozřejmě i pro mě. Vždycky se s jedničkou začíná lépe. V neděli nás čekala Lysá nad Labem, která i bez mistra světa Ponomariova budí obrovský respekt. Zápas, ve kterém jsme byli horším týmem, nakonec skončil remízou 4:4 i díky Lukáši Kuchynkovi, který v poslední partii hrajíce „hop nebo trop“ porazil velmistra Vlastimila Jansu. Moje partie s Vítězslavem Priehodou byla reprízou posledního kola minulé sezóny. Soupeř si ale tentokrát dával pozor a zahájení zahrál s příliš velkým respektem, což rezultovalo do rovné pozice, kde jsem mohl dlouho soupeře zkoušet. Žádné chyby se však nedopustil, a tak jsme se po časovce domluvili na remíze.

  Třetí dějství. Na začátku roku 2014 nás „doma“ čekalo Ostravské dvojkolo. V tento moment začaly být náznaky problémů se sestavou. Já jsem se ocitl na 6. desce a v nedělním zápase s Porubou dokonce na 5. To jsem však netušil, co ještě přijde . Labortech na rozdíl od minulé sezony letos odehrál klidný střed a nebýt nepovedeného zápasu s Erou, mohl uvažovat o medaili. Zápas se hodně otáčel, ale poslední otočka skončila na straně hostů. Těsná prohra 3,5:4,5 dávala povinnost v příštím utkání naplno bodovat. Má partie s Jirkou Kočiščákem byla až nečekaně snadná. Všemu pomohla kvalitní domácí příprava, ze které jsem vytěžil pěšce, a po vyřešení všech problémů s vývinem jsem zasadil rozhodující úder.

FM Kočiščák Jiří (2435) – FM Vlasák Lukáš (2336)

Po 16. tahu vznikla tato pozice. Bílý zahájení nezahrál přesně, takže po zahájení jsem získal pěšce, kterého jsem ve střední hře nestejnopolných střelců uplatnil 17.Je2 Sd7 18.Jd4 Jxd4 19.Dxd4 Vf8 20.h3 Sc6 21.Sb4 Vf7 22.0–0 Vd7 23.Dc5 Kf7 Ve 23. tahu jsem konečně dokončil vývin a mohl začít plánovaná akce na královském křídle 24.Vxd7+ Dxd7 25.Vc1 a6 26.Vc2 De6 27.Vd2 Ve8 28.b3 Kg6! Nyní se bílý musí snažit za každou cenu vyměnit dámy. Bílý král se totiž dostane pod velký tlak 29.Sc3 g4 30.hxg4 Dxg4 Zde už je pozice bílého beznadějná. Hrozby spojené s h3 a oslabením bílých polí jsou neodvratitelné 31.Dd4 Df5 32.f4 bílému už nic jiného nezbývá 32…exf3 33.Vf2 Dg5 34.Kf1 fxg2+ 35.Kg1 Ve6 Zapojení poslední figury rozhoduje 36.Vf4 Vd6 [36...Vd6 37.Vg4 Vxd4 38.Vxg5+ fxg5 39.Sxd4 Kf5–+]  0–1

  Po této partii jsem měl velice dobrý pocit, neboť to byla první výhra s Jirkou. Jako vrstevníci jsme spolu sehráli snad 20 partií, ale nikdy se mi nepovedlo jej porazit. Evidentně jsem si to šetřil na důležitější zápasy . V neděli jsme zápas měli celou dobu v rukách a konečný výsledek 4,5:3,5 nedokumentoval naši převahu. Ve své partii s Radomírem Caletkou jsem černými nevyšel ze zahájení nejlépe, ale postupně jsem vyrovnal, a když jsem soupeře začal přehrávat nabídl jsem remis, abych zajistil zápasové body. Tohoto rozhodnutí jsem trochu litoval, protože pozice se dala hrát s naprosto minimálním rizikem stále na výhru. Hlavní ale zůstávají tři body s konkurentem uprostřed tabulky.

  Čtvrté dějství. Venkovní dvojkolo Frýdek, Grygov začalo hodně nemilým překvapením. Dva hráči onemocněli, a tak na poslední šachovnici musel dokonce nastoupit Litovelský mecenáš Michael Knajbl. Zápas s favorizovaným Frýdkem jsme prohráli na plné čáře 1,5:6,5. Mým soupeřem byl, opět na páté šachovnici a opět černými, Igors Rausis.

GM Rausis Igors (2551) – FM Vlasák Lukáš (2336)

Celou partii jsem hrál velice dobře a za bílého nebyla vidět žádná převaha, ale v časové tísni jsem se přeci jen spletl 35…b3?? Rozhodující chyba. Nevšiml jsem si následující odpovědi bílého, po které je partie ztracená [Po 35...a5 36.Ke3 Vf8 37.Vg7 f5! By vznikla velice komplikovaná pozice s šancemi na obou stranách] 36.Va1! Opravdu silný tah. Velmistři už něco umí J  Kg8 37.axb3 cxb3 38.Va3 dxe4 39.fxe4 Vc7 40.Vxb3 Pěšec, stejně jako partie, je nenávratně pryč 40…Vc2+ 41.Kg3 Vd2 42.Va3 Vxd4 43.Vxa7 Pozice už se nedá držet. Pochodu bílého krále pro pěšce f6 nelze zabránit 43…Jd7? No, co k tomu dodat 44.Vxd7! 1–0

  V sobotním zápase absence hráčů nevadila tolik, jako v tom následujícím. Grygov je odvěkým rivalem Litovle, ale v tomto zápase nešlo jen o čest, nýbrž o udržení v nesestupovém pásmu. Naštěstí nás na neděli posílil GM Pavel Blatný, takže na poslední šachovnici nastupoval Jan Krejčí, senior. Nečekaně on se stal hrdinou celého zápasu. Od zahájení s pěšcem méně bojoval, ale jeho snaha se zdála být marná. V druhé časové tísni však jeho soupeři nevydrželi nervy a třikrát opakovaná pozice znamenala rozhodující remízu na 4,5:3,5. Velice důležitý zápas, se šťastným koncem pro nás. Já jsem hrál s reprezentačním trenérem mládeže IM Davidem Kaňovským. Partie trvala hodně dlouho, ale soupeř se bránil velice dobře, a tak stejně jako v partii s IM Priehodou, jsem na konci musel souhlasit pouze s remízou. Pozitivní ale určitě bylo, že jsem nebyl po celou partii nijak ohrožen.

  Páté dějství. A dostáváme se do finále. Sestavu, se kterou Litovel přijela na poslední kolo, jste jistě viděli sami. Nehodlám se tomu nijak vyjadřovat, v pořádku to ale určitě nebylo. Bohužel, stalo se. V prvním zápase proti Rapidu Pardubice se počítala každá remíza, a po dlouhém boji jsme nakonec urvali tři. Bohužel jsem jednu z nich neuhrál já proti GM Martinu Petrovi. Připravovat se proti Martinovi nemělo téměř význam, a tak jsem si chtěl vyzkoušet nějaké zahájení. V poslední době jsem nenašel recept proti urychlenému drakovi, takže jsem si chtěl nechat ukázat co proti tomu má připravené velmistr. No popravdě, žádná sláva . V pozici jsem byl hodně blízko vyrovnání, ale bláznivé hledání protihry tahem f5 mně stálo partii. I přes komplikace které jsem dokázal vytvořit a přes opticky dobře vypadající pozici, jsem s ní nedokázal nic udělat. Partii jsem od mé chyby hrál velice slušně, ale převaha bílého už byla veliká. Vzniklá koncovka se ani bez podezřelého triku v podobě oběti pěšce nedala držet.

  Další dva zápasy s týmy bojujícími o záchranu jsme prohráli shodně 3,5:4,5. Při avizované sestavě jsme spíš hráli každý své partie, než se ohlíželi na výsledek mužstva. Partii s Vojtou Plátem jsem sice zanalyzoval, ale výrazy které vystihují některé mé rozhodnutí a tahy v partii mi nedovolují analýzu zveřejnit . Hodně slušně řečeno, postihlo mě zatmění. Naštěstí si nemusím partii tolik vyčítat, neboť v posledním kole jsem se oklepal a potřebný bod vyválčil v jedné z nejhezčích partií, které jsem kdy hrál. Tady si vzhledem k důležitosti partie dovolím zveřejnit celou partii.

FM Vlasák Lukáš (2336) – FM Roško Luboš (2350)

1.Jf3 d5 Příprava v trapu. V tomto momentě začíná improvizace 2.c4 c6 3.d4 Jf6 4.Jc3 Přes „pseudo réti-anglickou“ jsme pozici převedli do slovanské obrany 4…a6 Zde je více dobrých tahů c5, a4 nebo e3. Tato varianta se v současnosti hraje skoro pořád, takže stačí zapnout turnaj kandidátů a ukázek uvidíte nespočet 5.Sf4 e6 [5...dxc4 rozhodně nejlepší reakce] 6.e3 Jbd7 7.cxd5 exd5 [7...cxd5 po braní c pěšcem by vznikla sice symetrická pozice, ale černý bělopolný střelec by si nezahrál] 8.Sd3 Se7 9.h3 Aby nebyl střelec na f4 chycen 9…0–0 10.Dc2 Ve8 11.0–0 A ze slovanské jsme partii převedli do karlovarské struktury. Je krásně vidět jak úzce jsou zahájení propojena 11…Jf8 12.Vab1 Karlovarská struktura je téma na celý den, ale základní plány jsou za bílého dva: Minoritní útok s cílem vytvoření slabiny na c6 nebo postup v centru tahy f3 a e4. Černý hledá protihru vždy adekvátně tomu. Proti minoritnímu útok je to figurová hra na královském křídle, a proti hře v centru se jej snaží bourat tahem c5 12…Je6 13.Sh2

13…g6! černý potřebuje rozehrát bělopolného střelce, a tak používá notoricky známý manévr 14.b4 Jg7 15.a4 V hlavních variantách černý rozehrává figury skokem Je4. Zde musí volit alternativní (a hlavně delší) cestu přes výměnu střelců na d6 15…Sf5 16.Je5 Sxd3 17.Jxd3 Sd6 18.Sxd6 Dxd6 19.Vfc1 Obě strany udělaly všechny potřebné tahy. Zatím je partie co se týče zahájení ukázková. 19…Vac8 20.Jc5 Ve7 21.Dd3 Černého teď čeká dlouhá urputná obrana. Vzhledem k soupeři, se kterým jsem hrál, jsem nemohl dostat lepší pozici. Už od 7. tahu jsem k ní směřoval, a těžko říct jestli se tomu černý mohl nějak racionálně vyhnout. I sám Luboš uznal, že volba zahájení z jeho strany nebyla ideální 21…Je6 22.Je2 Jxc5? Slabina b7 se stane rozhodujícím faktorem [22...Dd8 Černý by měl stát na místě a čekat co vytvoří bílý. Ruku na srdce, kdo z nás by to udělal??] 23.bxc5!

23…Dd8 24.Vb4 Věz po čtvrté řadě kryje do zásoby pěšce d4, což se ukáže jako velice důležité 24…Vcc7 25.Vcb1 Je4 [25...Je8 26.Jc1 Jg7 27.V1b2 Je6 28.Db1 Dc8 29.Vb6 Jd8 30.Jd3± černý se může bránit i pasivně, ale jeho figury jsou strašně pasivní. Musel bych připravit průlom v centru pomocí f3, což není tak složité. Počítač se sice brání a tvrdí, že pozice se jen tak tak ubrání, ale v normální partii je to nemožné] 26.Jc1! začátek převodu jezdce až na pole a5 26…Ved7 27.Jb3 Dh4 28.Dc2 f5 29.f3 Jg5 30.Ja5 Dg3 31.Kf1! Z oběti jezdce nic nebude 31…f4 [31...Jxf3 32.gxf3 Dxf3+ 33.Df2 Dxh3+ 34.Ke2 f4 35.Vxb7 Dg4+ 36.Ke1+-] 32.Df2 Dh2 33.Dg1 [po 33.exf4 Dxf4 34.h4 jsem se zbytečně zalekl možnosti 34...Je4 (34...Je6 35.Jxb7) 35.fxe4 Dh2 ale jak jsem při analýze zjistil, bílý se v pohodě ubrání] 33…Dg3 [33...Dxg1+ rozhodně nejlepší možnost 34.Kxg1 fxe3 35.Jxb7 Je6 36.Jd6 Vd8 37.a5! zafixování slabiny a6 a zamezení napadnutí věže 37...Jf4 38.Vb8± Pozice by měla být technicky vyhraná. Znovu pro ni platí stejné hodnocení jako u pozic předešlých - v praktické partii to bránit nelze] 34.Vxb7 fxe3 35.Dxe3 Ve7 36.Df2? Jediná vada na jinak ukázkové partii. Stále jsem byl naladěn na techniku, a zapomněl přepnout na elementární taktiku [36.Vxc7! mat na osmé řadě nedovoluje sebrat nabízenou dámu 36...Vxc7 37.Vb6 s dalším De8+ a De5 výměna dam] 36…Df4 37.Vxc7 Vxc7 38.Ve1! Věž splnila na b sloupci svůj úkol, a tak hledá nové uplatnění. Bílý jezdec je sice umístěn na kraji šachovnice, ale zcela imobilizuje černou věž 38…Df5 39.De3 Vf7 40.Jxc6 Je4 41.Kg1 a černý poztrácí co může 1–0

  Týmově se extraliga moc nepovedla, ale co se týče individuálních výsledků, nebyla zase tak špatná. Hlavně dvě uhrané normy staví vše do lepšího světla. O první se postaral Vojta Straka hned po 9. kole díky remíze s Honzou Bernáškem. Druhou jsem po 11. kole přidal já. Celkem tedy tři normy za dvě sezóny (minulou sezónu vybojoval IM normu Vašek Svoboda) dávají předzvěst lepších zítřků. Tedy hlavně pokud se budeme scházet v silnějších sestavách. Teď jen v poklidu dohrát poslední zápasy 1. ligy a vzhůru k volným víkendům, samozřejmě jen do té doby než přijde turnajová prázdninová šňůra .