Šachová historie – 13. díl

Robert James Fischer (1973-1975)

  Robert Fischer se narodil 9. března 1943 v Chicagu v rodině německého žida. Po rozvodu rodičů žil malý Bobby se svou matkou a pěti sourozenci v New Yorku. Od své starší sestry se naučil hrát šachy již v šesti letech. Bobby našel ve hře velké zalíbení, začal si obstarávat odbornou literaturu, vstoupil do brooklynského šachového klubu a jako třináctiletý se stal dorosteneckým přeborníkem Spojených států. O rok později vyhrál mistrovství Spojených států i v kategorii seniorů a vybojoval si účast na mezipásmovém turnaji v jugoslávské Portoroži. První start na mezinárodní scéně a taková senzace – Fischer postoupil do turnaje kandidátů a splnil normu velmistra.

  Účast na turnajích nejvyšší úrovně měla i svou společenskou hodnotu – velmistři chodili ve slušivých oblecích, ale nekonvenční Fischer se promenádoval po hracím sále v ošoupaných džínách a pestrobarevné košili. U novinářů si za to vysloužil přezdívku geniální sedlák. Patnáctiletý velmistr – to tu ještě nebylo. Nabídky na nejprestižnější mezinárodní turnaje se jen hrnuly a tak mladý Bobby zanechal střední školy a dal se na dráhu šachového profesionála. Pořadatelům však připravoval těžké chvilky, kvůli náboženskému vyznání odmítal hrát v sobotu, měl časté připomínky k osvětlení, k chování novinářů i diváků. Fischer téměř pravidelně procházel sítem mezipásmových turnajů do turnaje kandidátů, ale tam jeho pouť končila. Sovětští velmistři, kteří drželi monopol na zápasy o mistra světa, na Fischera pořádali doslova hon. Bylo to jistě i politické rozhodnutí, neboť pro Sovětský svaz bylo nepřípustné, aby ztratil prvenství v prestižní sportovní disciplíně a ještě aby ho o něj připravil Američan. Fischer si na nahrávání sovětských velmistrů několikrát oficiálně ztěžoval, ale v individuálním sportu je průkazná stránka věci téměř nemožná, i když o kartelu proti Fischerovi se všeobecně vědělo.

  Situace se pro Fischera zlepšila reorganizací turnaje kandidátů. Turnajový systém byl nahrazen systémem vyřazovacím. Teď již nemusel Fischer bojovat proti smečce sovětských velmistrů, ale mohl si účty vyřídit s každým zvlášť. První šanci Robert nevyužil na mezipásmovém turnaji v Tunisu (těžiště sovětského tlaku se přesunulo do mezipásmového turnaje – tygr se nesměl dostat z klece ven) měl po deseti kolech 8,5 bodu a velký náskok před ostatními. Nechal se však zbytečně vyprovokovat, opět protestoval proti nekorektnímu průběhu turnaje a na protest se nedostavil k následující partii, která mu byla zkontumována. Rozzlobený Fischer opustil turnaj a na nějaký čas se vytratil i z mezinárodní scény. Jeho návrat byl však impozantní – s přehledem vyhrál mezipásmový turnaj na Mallorce a postoupil do vyřazovacího boje turnaje kandidátů o mistra světa.

  Nastal čas zúčtování. V prvním kole nastoupil proti sovětskému velmistru Marku Tajmanovi a vyřadil ho nevídaným výsledkem 6 : 0, Tajmanov si neudělal ani remízu. Když se Tajmanov vracel ze zápasu čekali ho na letišti dva pánové od státní bezpečnosti KGB a podrobili ho nepříjemným výslechům. Tajmanov byl podezřelý ze spolupráce s imperialisty. Sovětské vedení si totiž nedokázalo ostudný výsledek jinak vysvětlit. Jak Fischer Tajmanova do nepříjemné situace nechtěně dostal, tak ho také z ní vysvobodil. Za dva měsíce začal další vyřazovací zápas. Fischer nastoupil proti Larsenovi z Dánska. Larsen dostal 6 : 0 také, a protože byl považován za silnějšího šachistu než Tajmanov, KGB upustila od dalšího vyšetřování. V roce 1970 se konal v Bělehradě slavný zápas družstev SSSR – Svět, tehdy Larsen sám sebe nekompromisně prosazoval na prestižní první šachovnici před Fischera, ten se s ním nijak nepřel a spokojil se s dvojkou. Rok poté si Fischer vyrovnal účet i s Larsenem. Ve finále turnaje kandidátů se utkal Fischer s bývalým mistrem světa Petrosjanem a ani on mu nebyl vážným soupeřem. Vítězstvím 5 : 1 při třech remízách si Fischer vydobyl právo vyzvat mistra světa Spasského na duel. Konečně Fischer prorazil sovětskou bariéru. K tomu, aby se mu to podařilo, musel být opravdu o třídu lepší než ostatní hráči. Fischer byl jediný, kdo to mohl dokázat, proto mu sověti věnovali zvláštní pozornost, proto byla jeho cesta k šachovému trůnu tak trnitá. Zápas Spassky – Fischer má v historii bojů o mistra světa zvláštní místo, proto mu budeme věnovat celé příští vydání.

Diagram: Černý v lepší pozici ustoupil králem místo na f8 na h7, díky čemuž dostal 4-tahový mat. Najdete ho?