Závěrečné hodnocení MČech
Z pohledu trenéra mohu říct, že mistrovství neskončilo vůbec špatným výsledkem. Lepší kola střídala ta horší, ale konečný výsledek výpravy -2, tedy 26 bodů z 54 možných, je povedený. Až na pár výjimek byl průběh turnaje bezproblémový a všichni si jej, alespoň doufám, užili. Začněme tentokráte hodnotit z opačné strany (tj. od starších). Na žádost Jendy jsem ještě každému pod jeho hodnocení vytvořil pár úsměvných veršů o průběhu turnaje 
.
Honza Toncar
Přijel jako náhradník, ale ukázal, že pokud bude trénovat, může se hodně zlepšit. Přijel s cílem nasbírat potřebné zkušenosti, a to se povedlo na jedničku. Po nervózním začátku ve 4. kole remizoval, a právě tato remíza se ukázala jako velice důležitá. Od té doby podával soustředěný výkon bez větších chyb. Největší slabinou je psychika, ale až si Honza začne konečně věřit, může hráče, se kterými nyní remizoval v pohodě porážet. Ze svého pohledu hodnotím jeho výsledek kladně. Právě u Honzy jsem zaznamenal obrovský pokrok za tento týden. Podtrženo sečteno: 2,5 bodu
„Výměna výměnu střídá,
jako pes obranář krále si hlídá.
Lepší než nic je půlku mít,
remízovým králem být.“
Patrik Frai
Pro něj bylo mistrovství docela těžké. Zanedbání repertoáru projde v nižších kategoriích, ale v H16 „neznalost neomlouvá“. Na MČech by mělo probíhat upřesnění variant na jednotlivé soupeře a ne výuka zahájení. To ale neplatí jenom pro Patrika, nýbrž pro všechny přítomné. Patrik byl bohužel jediný, který na tuto skutečnost doplatil. Škoda jeho časovek, ve kterých zkazil několik dobře rozehraných partií. Abych jen nekritizoval, tak mohu říct, že jeho partie měly hlavu a patu, a pokud zlepší zahájení a přestane se bát „duchů“ , tak z něj může být slušný hráč. Podtrženo sečteno: 3,5 bodu
„V časové tísni celý se chvěje,
co se na té šachovnici děje?
Proč jeho holý je král?
Jo aha, on tam spal!“
Honza Stuška
Po nervózní začáteční houpačce (silný soupeř, slabý soupeř) se rozehrál k velice dobrému výkonu. Plnil plány našich příprav a prokázal dobrý taktický postřeh. Nejkrásnější partii naší výpravy má na svědomí právě on. Jedná se o partii z 5 kola, kde uštědřil soupeři mat pěšcem po skvělé oběti. Bohužel konec turnaje byl poznamenán úbytkem sil a obrovskou minelou v 8. kole. I přesto byl turnaj z jeho strany velice povedený a odměnou mu budiž výrazné zlepšení jeho ELA. Podtrženo sečteno: 4,5 bodu
„Honza v Open národní,
soupeře tam prohání.
Staré dědy, mladé pušky
nikdo nemá na naše Stušky!“
Stanislav Srba
Standa přijel s cílem uhrát 50%, který si nakonec splnil. Ovšem trochu jinak, než všichni očekávali. Standa se do posledních kol pohyboval na velice dobrých místech a držel krok s elově silnějšími hráči. Musím ho však zkritizovat za jeho blicání. V mnoha partiích dokázal, že na soupeře má, ale hrubé chyby jej srážely dolů. Ukázal však neuvěřitelný taktický postřeh a velikánskou fantazii. V poslední partii mi přece jen udělal obrovskou radost, když konečně začal přemýšlet. Partii sice prohrál, ale je na čem stavět. Příští rok může klidně atakovat první desítku Podtrženo sečteno: 4,5 bodu
„Blicání zhouba jest,
pro trenéra ohněm křest.
Oběť z figur je sytá,
do sítí z triků se chytá“
Jenda Špička
Přijížděl jako naše největší želízko v ohni, ale po prvních třech kolech bylo jasné, že není ve své kůži. Možná nenačasoval optimálně formu nebo mu nesedla role favorita, ale neustále byl plný optimismu a chuti do hry. Jenda si z turnaje odváží několik nových poznatků, co se týče zahájení nebo koncovek, které se mu budou hodit v dalším tréninku. Pokud bude tvrdě makat i nadále, tak se příští rok můžeme dočkat postupu na MČR, protože v Jendovi dříme veliký potenciál.
„Dámou hned rychle ven,
koncovka = sen.
Armáda pěšců kupředu běží,
soupeř zastaví je jen stěží“
Ríša Randák
Tak trochu překvapivě se stal tahounem naší výpravy, ovšem naprosto zaslouženě! Ríša předváděl dobré výkony a jen „půlka“ jej dělila od senzačního postupu. Naplno svůj um předvedl v partii s Jakubem Petrem, kterého černými doslova zničil. Konečné 12. místo a přímý postup na další MČech je senzační a příští rok, kdy bude Ríša v kategorii patřit mezi ostřílené borce, se můžeme dočkat dalšího skvělého výsledku .
„Ríša se svou variantou dračí,
na soupeře mohutně se mračí.
V Chodově teď nově je,
proto tak rychle matuje!“
Závěrem bych chtěl poděkovat všem hráčům za jejich výkony a reprezentaci kraje. Obrovský dík také patří panu Randákovi, panu Špičkovi a paní Toncarové, kteří mi na místě pomáhali s hladkým průběhem turnaje. Budu se na NÁS (doufám) těšit opět za rok .
Lukáš Vlasák
Rád bych jako účastník dění článek doplnil, že pěkný výsledek výpravy se neurodil jen tak šťastnou shodou okolností. Děti měly trenéra, který svým svěřencům během turnaje neposkytoval tréninky. Pokusím se toto protiřečení krátce objasnit.
Mám předcházející zkušenosti z MČech 2011 a MČR 2012. Oba zmíněné turnaje jsem Ríšu připravoval sám. Byl jsem schopen najít na internetu pár partií budoucích soupeřů, což jsem zhodnotil připomenutím hlavních variant a známých léček v očekávaných zahájeních. Dále jsem zkusil nějakou koncovku či taktický digram. Někdy jsem i upřesnil, co vlastně mistr z rozborů vyčítal u minulé partie. Prostě takový trénink.
Na letošním MČech probíhala příprava jinak. Lukáš nestudoval partie budoucích soupeřů, aby zjistil jen možné varianty zahájení, ale zejména aby odhalil styl hry soupeře. Slyšeli jsme to mnohokrát, že šachová partie je zápas dvou hráčů, nikoliv souboj hráče s figurkami, ale já jsem to zažil fakticky poprvé. Během turnaje se mi v hlavě honily vzpomínky na hokej. Před zápasem v šatně trenér také klukům neříkal, jak se má střílet a dělat otočka, na to byl trénink. Před zápasem zaznívaly od trenéra už jen pokyny, kde má druhý tým slabiny a přednosti, jaké body mají kluci obsadit, co si hlídat a jaký trik bude asi platit na ty, co jsou právě na ledě. A přesně takto „sportovně“ připravoval kluky Lukáš. Vybraná varianta zahájení nebyla ta šachově nejlepší, ale taková, která měla vyústit do pozice co nejvíc herně nevyhovující soupeři a naopak. Až úplně poslední fází přípravy bylo připomenutí obvyklých motivů a triků zvolené odbočky zahájení. A výsledek se dostavil. A mohl být ještě lepší, pokud by kluci byli schopni podvolit se jeho radám s větší důvěrou.
S potěšením jsem se dočetl, že Lukáš avizuje ochotu poskytnout příští rok opět týden svého času. Už jsem si ověřil, že dokáže připravit Ríšu lépe než já, jakkoli byl pro něj jen jeden ze šesti. Je to dané tím, že já jsem Ríšovi schopen dát jen trénink. Nedisponuji schopnostmi zastat úlohu trenéra v turnaji, která spočívá v udělování rad na základě rozpoznání herního stylu soupeře i svěřence.
Jako trenér smekám, před precizní přípravou a výsledky, které předčily nejedno očekávání. Myslím si, že žádný z hráčů výsledkově úplně nepropadl a většina naopak hrála nad své ratingové možnosti. Jako rodič smekám podruhé, protože kluci se vrátili spokojeni a dokonce jim už ani nevadilo, že turnaj se konal místo prázdnin a ne místo školy jak se původně mylně domnívali (aspoň někteří). Třetí uznání patří rodičům, kteří obětovali týden své dovolené a tím umožnili naší výpravě odcestovat .:-)
Lukášovi ( ale i ostatním pro pobavení) vracím ve stejném duchu:
V zajetí oparu šumavských mraků,
Lukáš s družinou nezkrotných draků,
ničí své soupeře, nemaje strachy,
za zbraně hodiny, plátno a šachy.