KS družstev

V Hroznětíně to bylo takové vyklusání

  Běžec po náročném závodě musí nutně vyklusat, aby nevytuhnul. Stejně tak naši malí šachisté po včerejším náročném programu v Chebu vyrazili dnes dopoledne k zápasům družstev v KS. Jedna parta směr K. Vary, druhá Hroznětín. My jsme bohužel odjížděli ve čtyřech, neboť se nám Honzík rozstonal a náhradu jsme díky avizvaným omluvám, již nedokázali zajistit. V Hroznětíme jsme se utkali s místním B-týmem a přestože jsme od počátku prohrávali 1:0, bojovali jsme. Míša s Kubíkem ještě ovlivněni včerejším rapidem hráli trochu zhurta, ale chybám se vyhnuli. Natálka zahájila rozvážně, jen nepohlídala slabé pole f7 a musela řešit útočné choutky zkušeného soupeře. Já umožnil proti předpokladům soupeři partii zjednodušit, ale rychle jsem černými vyrovnal a stál slušně.

  Soupeř zvýšil na 2.0 poté, co Míša svižné tempo neopustil, ale zato jej opustila věž . Rovněž Natálka nezabránila materiálním ztrátám, ale poctivě vše počítala a doma si zápas ještě rozebere. Korekci na 3:1 jsem zařídil, neboť soupeř nerozvážně vyrukoval svým jezdcem a taktika mi v poslední době díky dětem celkem jde. Kubík partii pěkně držel a stál rovně. Protože zápas byl již rozhodnut, dostal od soupeře nabídku remízy, kterou přijal a pozásluze si připíše nějaké elo-bodíky. Soupeřům děkujeme za zápas, pěkné prostředí a někdy zase u šachovnice naviděnou .

  Cestou zpátky jsme probírali, kdo bude mít co k obědu, když ze sebe Míša vypustil: „Holky to mají těžký“. Na logický dotaz proč, okamžitě kontroval: „Musí vařit a taky po klukách uklízet“. Natálka sice neodporovala, ale já musím Míšo říci, že to s těma holkama tak strašné zase není. Na mě například doma místo oběda čekal odpadkový koš a nákupní taška .