Emanuel Lasker (1868-1941)
Druhým mistrem světa, kterého si v našem ohlédnutí do historie představíme je Emanuel Lasker, rodák z německého Barlineku (dnes území Polska). Stejně jako Steinitz, jeho předchůdce na šachovém trůnu, zanechal kvůli šachu studií. Svou budoucnost ovšem nepostavil pouze na šachovém umění a studia později dokončil. V roce 1902 skvěle obhájil disertaci a získal doktorát v oboru filozofie a matematiky. Dnes již málokdo ví, že Lasker rozšířil teoretické základy mnoha karetních her (bridže), ale i dámy či go. Jeho počáteční turnajové výsledky nebyly nijak přesvědčivé, svou sílu ukázal hlavně v zápasových partiích. Vítězné duely s Birdem 7:2, Miesesem 5:0 či Blackburnem 6:0 se staly argumentem pro výzvu Steinitzovi.
K zápasu o titul došlo v roce 1894, hrálo se na deset vítězných partií s cenovým fondem 2250 $ pro vítěze a 750 $ pro poraženého, o pořadatelství se rozdělila tři města a opět za mořem. Vedle New Yorku a Philadelphie to byl ještě Montreal. Lasker rozhodl o svém vítězství v prostřední části utkání, kdy vyhrál pět partií v řadě a tento bodový náskok udržel až do konce. Celkovým výsledkem 10:5 při čtyřech remízách se stal druhým mistrem světa – jedním z nejmladších v historii (bylo mu necelých 26 let). Šestkrát se mu podařilo titul obhájit a setrvat na šachovém trůnu rekordních 27 let. V roce 1921 ho o primát připravil kubánský fenomén Capablanca.
Lasker dosáhl i mnoha turnajových prvenství a ještě ve svých šedesáti sedmi letech na mezinárodním turnaji v Moskvě 1935 obsadil 3. místo v nejsilnější konkurenci. Po tomto turnaji se již do Německa nikdy nevrátil, neboť byl židovského původu a jako uprchlík před fašismem odjel do USA, kde v roce 1941 zemřel. Zatímco Stenitz obohatil šachový svět o nové strategické zásady, Laskerův přínos tkví v rozšíření šachové boje o rozměr psychologie.
Dnešní krátká turnajová partie je z roku 1934, kdy se Lasker utkal s Müllerem a hrála se Caro-Kannova obrana. Lasker soupeře přehrál v miniaturce.
1.e4 c6 2.Jc3 d5 3.Jf3 dxe4 4.Jxe4 Sf5? 5.Jg3 Sg6? (nutné bylo 5….Sg4, bílý využije labilní postavení střelce k útoku) 6.h4 h6 7.Je5! Sh7 8.Dh5 g6 (zahájení se černému vůbec nepovedlo) 9.Df3 (možné bylo i 9.Sc4) 9….Jf6 (bránit bod f7 tahem Dd5 nelze pro 10.Dxd5 cxd5 11.Sb5+) 10.Db3! (dvojí úder na pole b7 a f7 vede k ztrátě materiálu) 10….Dd5 11.Dxb7 Dxe5+ 12.Se2 Dd6 (hrozilo Dc8 mat) 13.Dxa8 Dc7 (černý je bez kvality a pěšce, jeho naděje na chycení dámy se rychle rozplyne) 14.a4! Sg7 15.Va3 O-O 16.Vb3 pole b7 je volné – černý vzdal.
Úkol 2: Následující diagram je z partie Lasker – Janowski, mezinárodní turnaj Berlín 1910.
Bílý na tahu vyhrál, motivem by mohlo být přísloví „Kdo si počká, ten se dočká“. Řešte a piště komentáře, body čekají .
Stando výborně. Zde platilo dvojnásobně, kdo si počká, ten se dočká .
Takže se opravuji, po Vxf3 je pat a takže souhlasím se standovou teorií na Vb7 pro odehnání střelce z diagonály b1-h7 a pak teprve můžu zahrát Jd5.
1. Vb7 Sa2
2. Jd5
Jd5, Vxd5, exd5 bílí získal věž!
Jd5, Sa2, Ve7 mat!
Honzo, kdo si počká, ten se dočká . Na Jd5 zahraji skvělé Vxf3+. M.