Spartak Chodov „A“ – Global Sokolov „B“ 3,5:4,5
Kapitánovi se evidentně nechce napsat článek o těsné porážce, tak se to ujmu sám. Lid má být informován a příznivec oddílu obzvláště 
. Hosté z Globalu přijeli trochu zmatení, neboť nečtou informace od řídícího soutěže a dorazili do původní hrací místnosti. Ta je naštěstí jen 50m vedle. Pak jsme zase řešili problémy s přezůvkami. Chlapi = děti, v tomto musím dát své ženě bohužel zapravdu . Poslední problém s kávou naštěstí promptně vyřešil Lukáš, který se přišel na náš zápas podívat. Bodejť ne, když devátý hraje se sedmým a cílem je udržet soutěž.
Zápas pro nás nezačal vůbec dobře, protože na čtvrté desce jsme kapitulovali za necelou hodinu. Martin Koller prostě neměl svůj den. Zbytek partií se odvíjel zatím vyrovnaně, byť měl soupeř „elovou“ převahu. Velmi pěknou pozici získal kapitán Přemek Stuška, ale v časové tísni přehlédl obranu soupeře spočívající ve věčném šachu. Škoda, ale půlka je doma. Stav srovnává k naší radosti posila na sedmé desce Pavel Randák, který svého soupeře přehrával a když začal ze své pozice těžit výhodu, soupeř přehlédl dvojí úder. Další nulu a pomyslný jazýček na straně soupeře zaznamená záhy na první desce Martin Mestl, kterému se letos vůbec nedaří. Prohráváme 1,5:2,5.
Nejmladší člen sestavy Patrik Frai si říká o posun z osmé desky, neboť se stává pomalu bodovou jistotou. Napřed nabídl soupeři remízu, aby po jejím odmítnutí za pár tahů po jeho chybě získal a věž a tím i celou partii. Srovnáno. Tomáš Priesol brzy přidává další půlku a závěr se stává napínavý.
Já se od začátku soustředil na udržení remízy. Podotýkám, že v letošní sezoně mám jen samé resultativní výsledky, takže jednou by to mohlo projít . V partii jsem se černými bránil a to velmi dobře (musím se pochválit, kdo jiný by to udělal). Soupeř, byť se snažil, žádnou výhodu nevydoloval. V závěru mi do konce nabídl remízu, na což jsem právě čekal. Kapitán mi na můj dotaz odvětil: „Tahej to dál“, aby mi za tři minuty sdělil, že to můžu půlit. Proč o tom vlastně píši. Po 39 tazích dostanu nabídku remízy, do časové kontroly mám nějakých 6 minut a mám se rozhodnout. Podvědomě cítím, že jsem ubránil královské křídlo a na dámském mám výhodu. Měl bych tedy hrát na výhru. Na závazný tah moc času není a už jsem zažil nezdravý optimismus. Beru plichtu. Lukáš nechápe, proč nehraji technicky vyhranou partii, nevěda síly mého aktuálního psychického rozpoložení. Po té, co Gustav Plomitzer neudržel pozici a tím i celý zápas, mohu litovat, že jsem si poprvé v sezoně dovolil ten luxus nebojovat do holých králů. Budiž mi to ponaučením a dětem signálem, že psychické naladění na zápas je mnohdy to nejdůležitější.
Nejnovější komentáře