Úvodní kolo máme za sebou
Než začnu psát krátké reportážní výstupy ze zápasových bojů, zastavím se úvodem u organizace celé akce. Pořadatelé připravili turnaj opět v krásném prostředí karlovarských lázní, umocněném počasím, jak na objednávku. Zahájení téměř na čas, což se také často nevidí a vše klape. Oproti předchozím letům jsou výsledky již včas zveřejňovány na netu. Jedinou výtku tak máme k podpoře mládeže v šachu. Zatímco dospělá populace a důchodci mají slevu na startovném za příslušnost ke Karlovarského šachovému svazu, u dětí a žen to neplatí. Rozdíl ve startovném u dospělého (500,- Kč) a dítěte (400,- Kč) je tak zanedbatelný. Podporu ze strany pořadatele popřípadě krajského svazu, bychom si představovali jinak. Je to jediný turnaj v kraji, kde si děti mohou zahrát kvalitní partie a něco se přiučit. Přest tuto vadu na kráse, ale patří organizátorům náš dík a zaslouží pochvalu.
No a jak dopadlo úvodní kolo? Potvrdili jsme pozice nenasazených hráčů 
. Rychle ukončil svoji partii Martin Mestl, který padl v miniaturce s FM Bartošem (2213). Přiliš odporu neklad ani Martin Koller nadějnému hráči Teplic Jakubu Tůmovi (2287). Pochvalu zaslouží při své premiéře naši nejmladší. Pavel Gárský s němcem Bachem (1973) sice nesložil žádnou symfonii, držel se však statečně a žádné rychlé ukončení nepřipustil. Rovněž jeho sestra Lenka bojovala a i když s Klímkem (1918) postupně přišla o dvě figury, rvala se jak lev až do konečné kapitulace a to trvalo dost dlouho. Postupně své partie neudrželi Honza Stuška s Grussovou (1945) několikanásobnou medailistkou z dívčích šampionátu ČR a Petr Čaloun s domácí Lorencovou (1941). Pěknou pozici dlouho držel Ivan Harašta s Nizozemcem Kruijfem (1966), ale zkušenosti nakonec rouhodly v jeho neprospěch, stejně jako u Patrika Fraie, který asi nezvolil nejlepší rochádu a nakonec podlechl Musilovi (1989). Z našich mladých bojoval Páťa nejdéle. Přemek Stuška s tradičním rivalem Wimmerem (2117), který loni skončil třetí, také tahal za kratší konec. Poslední partii z našich a možná celého kola jsem dohrával já s Vavřincem (1996) a přestože jsem ustál slušně zahájení, dokonce jsem možná stál i lehce lépe, zkušenost se projevila a nepomohl mi nakonec ani pro mě překvapující odpor, jež jsem soupeři kladl. Pěšec méně a především pak pěšcová struktura nakonec rozhodla. Krále jsem položil krátce po půl desáté. Jediný, kdo tak slavil bod, byl Lukáš, který dle papírových předpokladů porazil Nového (1846).
Druhé kolo svede dohromady Přemka Stušku s Petrem Čalounem a já jsem si na chlup vyměnil soupeře s Lukášem. Tak doufám, že mě pomstí .
Nejnovější komentáře