Mat se ohlíží za Brnem a celou sezónou

Letošní sezóna byla prostě prima :-)

  Neděle 15.6.2014 skončilo MČR DMŽ a s ním i sezóna, na kterou jistě budeme rádi vzpomínat. Naše děti v Brně dosáhly na historicky nejlepší výsledek oddílu z Karlovarského kraje. Toto konstatování není samoúčelné, vždyť sami jsme věřili ve skrytu duše v o něco lepší výsledek, ale je důkazem práce s mládeží, která přináší výsledky. Představení Standy a Lenky snese nejpřísnější kritéria. Standa (výkon 1605) na druhé desce získal skvělých 6,5 bodu a odpustil si tentokrát jakýkoliv exces. Lenka (výkon 1307) na páté desce nasbírala 6 bodů a předváděná hra spolu se 100x opakovanou práci s časem, prostě super. Oba dva palec vysoko nahoru. Ríša (výkon 1510) se musel srovnat s úlohou kapitána držící výstavní první desku. Občas se u něj projevila tendence hrát opatrně, spíše při zdi, což asi nejvíce mrzelo v 5. kole. Zisk 4 bodů odpovídá jeho síle a poctivá práce při partiích dává pozitivní hodnocení. Tomík (výkon 1024) se prostě musí naučit hrát pomaleji. Závěr turnaje spolu s lepší hrou přinesl i zisk 4 bodů a za rok při větší vyhranosti se určitě dočkáme i větší stability. Konec konců trenéři si odvezli z turnaje mnoho poznatků pro další trénink a jedním z nich je zmiňovaná nutnost dosáhnout ještě vyšší vyhranosti. To co nás v kraji řadí do špičky, v rámci ČR je průměr. Kuba (výkon 1248) zůstal se 4 body trochu za očekáváním. Nejde teď o porovnávání ela a výkonu, to je zástupné, ale o předvedenou hru. U Kubíka se stále míchaly dobré nápady s hrubkami, které dělal při blicání. V rozhodujících momentech partie prostě nelze blicnout tah za 2 vteřiny. Když dohrával mezi posledními, výsledek byl rapidně jiný. Proč asi? Pavel (výkon 1040) hrát šachy umí, ale to musí opravdu chtít. Pokud si toto nesrovná v hlavě, pak jej za šachovnicí bude zajímat vše krom šachu samotného. Pavel ztrácel figury, získal 1,5 bodu a určitě cítí, že to nebylo OK. Je pouze na něm, jak s touto zkušeností naloží. Skutečně se u naší mládeže něco zlepšilo?    

  Před několika lety generace “98″ skončila na stejné akci poslední. Přesto právě tito kluci letos byli základem týmu, který vybojoval v 1.LMD skvělé druhé místo. Letošní mančaft loni v Táboře skončil na 23. místě, letos vylepšil pozici o další 8 příček. Všechny tyto děti jsme vozili na sever, aby zde zažívaly konkurenci, tolik potřebnou pro jejich další rozvoj. Z počátku byly rády, když se vešly do první poloviny, dnes jezdí na stejné místo pro medaile. Vzpomeňte skvělou jízdu naší generace „98″ v GP družstev Ústeckého kraje nebo třetí příčku Lenky na nedávném Jarním turnaji v Chomutově v konkurenci chlapců. Ve výčtu bych mohl pokračovat, ale to Vy jistě sami víte.

  Nejde jen o soutěže mládeže, snaha zapojit děti do dospělých soutěží je také důležitá a v případě mládeže +16 let dokonce nezbytná, protože do současné doby na ní funkcionáři doslova „kašlou“. Myšlenka, že tito hráči odehrají ve Varech jeden OPEN a pak jeden z nich polofinále, je prostě směšná a bez urážky, může stačit pouze šachovému ignorantovi. Uděláme vše proto, aby kluci, jako Páťa Frai, Petr Čaloun, Honza Stuška a v případě zájmu i Zdenda Lipták a Honza Toncar nezůstali tzv. na ocet. Právě tito kluci mohou jednou v oddílech pomáhat s mládeží a oddíly třeba i řídit. Podívejme se kolem sebe, kolik oddílů v kraji má nálepku „seniorboys“. Díky věkovému propadu se jim bude hůře navazovat. Je třeba si konečně sundat růžové brýle a podívat se pravdě do očí. Něco se musí v práci s mládeží změnit a nyní je příhodná doba. KŠ Tietz má výbornou partu mladých lidí, kteří spolu fungují již mnoho let a na výsledku je to vidět. Chlapi hrají 1. ligu, neprahnou po hostech a šachy si užívají. Lukáš velmi rád vzpomíná na dobu, kdy v tomto týmu mohl hostovat. Od něj mám jen ty nejlepší reference. Tietz dnes působí i na poli mládeže, čímž napravil svůj rest. Letos dokonce děti postoupily do 1. LMD, kde nahradí sestupující ŠK Karlovy Vary a kraj tak udrží dvě místa. Vrátím se ještě k působení dětí v soutěžích dospělých. Letos Chodov odehrál i zde skvělé představení a mnohdy právě díky mladým posilám.

  Krajský přebor mládeže nám letos vyšel, přestože jsme byli v kategoriích těmi mladšími. V rapidové kvalifikaci spíše průměr, ale finále již bylo naše. Soustředíme se na koncepční práci s mládeží, kde prim hrají vážné partie a letošní finále toho je jasným důkazem. Všímáte si, že výše komentované MČR v Brně bylo rapidové . Jezdíme po republice, sháníme materiály, konzultujeme a poté konáme. Občas s jasným plánem, občas trochu experimentujeme, ale hlavně se pořád snažíme o nějaký posun. Děti svými výsledky, mládež svým přístupem (Frai a Stuška již mají trenérské zkoušky), rodiče svým přístupem a pomocí a partneři svojí důvěrou, nám dokazují, že tato práce má smysl. V případě možnosti využíváme služeb zkušených trenérů s praxí (Martin Petr, Josef Juřek, Lukáš Vlasák, Pavel Chrz a Míra Eliáš). Jsme velmi rádi, že právě posledně jmenovaný trenér je připraven s námi celoročně spolupracovat i v dalších sezónách a rádi bychom se sokolovskými šachisty spolupracovali i v oblasti podpory již zmiňované generace „98″. Spolupráci v práci s dětmi pak nabízíme všem, kteří mají chuť něco dělat. Nechceme a nebude spolupracovat s těmi, kteří usínají a vstávají s větou u úst: „To nejde, to jsme nikdy nedělali„.

  Šachová školička není nic nového a v republice fungují při oddílech i na komerční bázi. Nás však zaujala myšlenka užší spolupráce s rodiči, kteří mohou tréninky navštěvovat. A výsledek prvního ročníku? Nastoupilo 6 dětí a končí 6 dětí. Nejdůležitější roli sehráli právě rodiče. No, po pravdě tedy spíše maminky, které byly trpělivé a jednou týdně poslouchaly mé šachové i nešachové povídaní, aby pak s dětmi doma řešily a řešily . Není větší odměnou trenéra, než když zjistí, že víkend celá rodina řešila diagramy, protože právě tím zdravě nažhaví jeho svěřence. Kluci v další sezóně mohou navštěvovat školičku dál a kromě šachu se věnovat cvičení třeba paměti či logiky. Další ročník bude zase o něco pestřejší. Pokud kluci splní dílčí požadavky, mohou se rovněž posunout do přípravky a šachům se věnovat intenzivněji. Navíc od nové sezóny zahajuje svoji činnost i šachový kroužek při ZŠ Komenského, kde spolu s pedagogem budeme prvňáčky učit nejen šachy . Objem aktivit, se jak vidíte, stále zvyšuje, a proto vítáme zájem rodičů, kteří by se chtěli zapojit do „hry“ .

  Listina talentů dozná několik změn. Odešli starší kluci, kteří však mohou nadále počítat s naší tréninkovou podporou. Přišli naopak mladší. Nás velmi těší, že máme na listině opět nejvýraznější zastoupení. Pětice hráčů: Ríša, Standa, Lenka, Pavel a Tomík se již mohou těšit na další podporu individuálních tréninků. Po roce marného boje se odkloníme od krajského systému a přejdeme na ten republikový. Rádi bychom nestavěli podporu pouze na příspěvku od svazu, který vydrží maximálně na tři měsíce a trénink je nesystémový. Práce prostě musí být celoroční, jako ve škole, zvlášť když jde o práci individuální a do úst si bereme slovo „talent“. Spoluúčast rodičů je nezbytná, ale protože si uvědomujeme finanční náročnost celoroční podpory dítěte rodiči, získali jsme peníze z veřejných grantů, které na tuto aktivitu rovněž použijeme . S rodiči krajských talentů, kterým tímto blahopřejeme, se sejdeme před sezónou a vše důsledně probereme. 

  Nechci, aby článek vyzněl jako óda na chodovský šach, ale jako reálný pohled na něco, co má smysl a čemu bychom měli minimálně fandit a třeba i pomoci. Poslední slova pak patří poděkování Přemkovi, který maximálně pracuje pro klub a nemalé úsilí vynakládá i při práci v orgánech KŠS KV. Přemku drž se a nenech se otrávit .