Lukášovo ohlédnutí za extraligovým víkendem
Lukáš splnil svůj slib a poslal analýzu zajímavé koncovky, která nám jasně dokládá, že i suchá pozice ještě nemusí být remis. Záleží na mnoha okolnostech, jako je čas, nápaditost, psychická pohoda, větší vůle zlomit soupeře a pochopitelně drobné nuance ve znalostech. Pro menší je tato koncovka velmi těžká, ale mají zde jasný důkaz, že tzv. „velmistrovské“ remízy je nikam neposunou, protože se často ochuzují v partiích koncovky pořádně potrénovat. Porážka sice bolí, ale je důležitým ponaučením do další tréninku. S trochou nadsázky by se dalo říci, že šachový úspěch je velmi často dlážděn porážkami, proto se jich nebojme . Starší, pokud nebudou líní, mají možnost obohatit své znalosti a předvést podobný litý boj v barvách ŠK Spartak Chodov.
Lukášovo analýza zde. Nedalo mi to a připojil jsem k článku ještě jednu pozici. Ta je ze sobotní partie 5.kola Extraligy ČR mezi Labrotechem Ostrava a Ancorou Tatranem Litovlí. Partie po 12 tahu černého dospěla do pozice na obrázku níže a já si během Novosedelského jezdce říkal, co že to ten Lukáš předvádí. Pozice odporuje snad všem zásadám, které učím mladé šachisty. Každý trenér se musí smířit s tím, že když své svěřence naučí šachovým základům, ti je v pozdějším věku při dostatečné hráčské vyspělosti začnou stavět na hlavu. Mimochodem i proto je šach tak krásný . Lukášovi děkuji za čas, který věnoval rozboru koncovky pro naše děti.
Tak jsem to zkoušel jenom tak ze článku, ale musím k šachovnici.