Foukání ran a lesní olympiáda
Konečně nás po ránu vítalo krásné počasí. Pravda, na rozcvičku se již takové masy nehrnuly, protože foukání ran po včerejším výšlapu bylo znát. Absenci si však rozmyslel každý. Zvěst o možném výšlapu na Klínovec, kterou nějaký dobrák rozšířil mezi menšími rázně dementoval Tomík: „Hele, nikam se nejde, tady se vždycky chodí jenom jeden hlavní výlet“. Jak říká Míra“ „Mazák promluvil“. A říká to často . Rozcvička vzhledem k okolnostem byla opět spíše parodií, což zvedlo vlnu odporu u nejmenších a dali si tak pořádný nášup. Nechtěl bych je mít po sobotě doma .
Poslední tréninky proběhly bez větší újmy u trenérů i jejich svěřenců. Každý zaslouží pochvalu, ale pokud bychom měli jmenovat alespoň lídry tréninkového bodování, pak v 1. skupině to byla Blanka (hned první den sem byl převeden Petr Špreňar), ve druhé Arťom, ve třetí Dan, ve čtvrté Honzík Kurčík (sem byli rovněž hned první den převedeni Pepča M. a Aleš O.) a v páté Ellenka. Po obědě jsme vyrazili na vzdálenou louku, která má ideální parametry na fotbal, takový Novoměstký Nou Camp. Nejdříve se však vytvořily stanoviště 6 olympijských disciplín a protože jsme byli v lese, šlo ryze o lesní olympijské disciplíny. Na rozdíl od předešlých soutěží, zde si to rozdávaly děti mezi sebou v rámci každého oddílu. Až to vše spočítáme, určitě vítěze uveřejníme, aby se jim dostalo náležitých poct nejen od táborových mas, ale i od široké veřejnosti, která nepochybně sleduje táborové dění se stejným zaujetím jako právě probíhající Tour de France. No a pak to vypuklo. Fotbal, fotbalíček náš milovný. Dva týmy, dva znepřátelené světy, rudé oči, pěna u úst a mač na život. Výsledek není důležitý, hra to byla jako vždy excelentní a všichni se vydali ze všech sil. Úraz žádný. Ovšem zrada, Lenka s Karin nenastoupily . V zápalu boje jsme pořád nastavovali, až jsme přišli na večeři přesně v šest. Sprcha musela počkat, v restauraci nám to však rádi odpustili.
Večerní program odstartovala další úloha s podpisem Holmese a Watsona a šup na třetí a čtvrté kolo. Jenda se bije jako drak, a přestože není v čele, nic to nemění na tom, že remízky nedává a partie končí mezi posledními. Turnaj A vede Blanka s plným počtem a s výhledem na speciální certifikát. Původní nabídka Jendovi byla nakonec rozšířena na všechny a kdo vyhraje turnaj s plným počtem bodů, příští rok nemusí na rozcvičky. Stejně ale budou chodit, protože jak si něco oblíbíte, nedá se s tím skončit . Za Blankou je už seřazena omladina Standa a chebský Petr. Jendovi ze zálohy ještě věštíme útok na medaili. V B turnaji se udržel ve vedení tepelský Kuba, který se štěstím remizoval s Danem a spolu tak vévodí turnaji následovaní Fandou a pěkně hrajícím Honzíkem Kurčíkem. Jednu jeho partii mi Lukáš večer přehrál z hlavy, včetně Honzíkovo komentářů (chtěl bych mít jeho paměť) a já marně přemýšlel, kde se to v tom Honzíkovi bere.
V minulosti jsme často chválili starší kluky k nimž loni přibyl Arťom a jsme rádi, že velmi dobře do této kategorie „pohodářů“ má našlápnuto Jenda, což je názor celé rady starších. Nikdy bych nevěřil, že to jednou řeknu . Tomu říkám pozitivní závěr, že? Za pozdější článek tentokrát nemůže provider, ale ta potvora únava. Článek tak dostáváte k ranní kávě a snídani. Dobrou chuť .
Za celý tým moc a moc děkuji, vážíme si komentářů, které nás moc těší. A už musím běžet za ostatními, les volá. Na fotky vydržte .
Všem přeju, ať si užijí poslední krásný táborový den a zítra už se všichni těšíme na ty své šikovné, hodné, uklízecí a poslouchací děti (ale pokud se vrátí ti naši …, tak budem taky moc rádi)
Zdravíme a také se přidáváme k „partě“, která s velkým nadšením sleduje dění v „šachovém doupěti“ nad Jáchymovem. Pokud dnes máte večer nějaký táborák nebo minimálně určitě rozlučku, tak přejeme BEZVA ZÁBAVU, ráno pak pevné nervy při balení… „Bokříci“
Sledujeme Váši reportáži s obrovském zájmem každé ráno!
No a foto komentář! – ten nemá chybu! Ale kolik krát nemůžu poznat své dítě! To jé ten samy kluk v těžkou pubertě, který furt sedí v svém pokoji a na nic nemá náladu! A když tam-sem od Vás padne nějaká pochvala, tak už mám v srdce klid!
Doufám že první co udělá Art“om po návratu domu- zapůjčí Arthura Conan Doyle!
Děti určitě na tábor budou vzpomínat a rodiči taky!
Marcel, Vám a celému týmu velký respekt a dík!
Máme kliku, že žijeme v Holmesově a Watsonově době. Za oběma pány a jejich týmem spolupracovníků je vidět pořádný kus dobře odvedené práce. Díky.
je škoda, že konec se blíží, program krásný, nabitý vším zajímavým, komentáře naprosto vyčerpávající.. dětem se určitě domů chtít nebude, tak užívejte každou volnou chvíli