Šachový tábor NM 2015 – 7. den

Známe vítěze bojovných turnajů a noční bojovka

  S blížícím se koncem tábora nabírá počasí na intenzitě. Obyvatelé z okolních baráků mohli mít dojem, že právě proto tolik běháme. Omyl, ranní sportování je výborným lékem nikoli trestem za hříchy předešlého dne a tak jsem s malou skupinkou vyrazili probádat zdejší okolí trochu šířeji. Avizované rozcvičky sice nakonec nezískaly přízvisko „milované“, ale úžasně děti spojily proti nepříteli. Mimochodem na tu poslední dorazil i Lukáš a svět div se, on i běhal . Mě osobně těší, že některé děti žádaly i o sobotní protažení těla, ale to nám jistě poskytne po snídani úklid pokojů a balení kufrů.

  Dopolední program byl vyhrazen dohrávce turnajů a špunti vyrazili na procházku do zdejšího minipidizoo a na louku za Mírou, který tradičně přivezl draky. Pořádné draky. Šachisty musíme pochválit, protože rychlých remízek bylo jako šafránu, zatímco bojovných partií mnoho. Jenda dodržel slib, dokonce odmítal remízy a i když na to možná doplatil, ukázal že to není pan Remízka. Bojovnost zastihla Kubíka Kůsu, který se rozehrál a hned po ránu porazil Honzu S., aby vzápětí „skolil“ největšího favorita, tedy favoritku Blanku. Dostal se tak na čtvrté! místo v A-turnaji s půl bodovým odstupem za trojici Standa, Petr a Blanka. To je nervák. V B-turnaji nezůstali pozadu a Kuba Kačírek neměl roli favorita vůbec lehkou. Poté co jej v 5. kole potrápil Honzík Kurčík, dílo zkázy dokonal v dalším kole Vašík. Ten se po matovém útoku na favorita turnaje dočkal uznalého potlesku přihlížejících dětí. Porazil nečekaně favorita. Vašík prostě na Kubu umí . V čele turnaje se tak osamostatnil Daniel s půl bodovým náskokem před Kubou a Vašíkem, na paty jim šlape Honzík K., který nemá k medaili daleko. I zde to bude pořádné drama.

  Poslední kolo nejdříve dohráli v béčku, kde si Dan pohlídal výhrou s Vašíkem první místo, před Kubou. Vašík pak musel čekat na zbylé partie, především tu Honzíkovo s Peťanem Špičkou. Výhra druhého jmenovaného nakonec přinesla bronz Vašíkovi na pomocné hodnocení. V áčku Blanka rychle porazila Adama a čekala na výsledky svých konkurentů. Petr nedokázal vyhrát s výborně hrajícím Kubíkem a po remíze již na pohár nedosáhne. Ve hře tak zůstával již pouze Standa, který s Karin nakonec v předposlední partii turnaje vyhrál. Až pomocné hodnocení rozhodlo, že Blanka obhájila loňské vítězství a na potřetí se na letošním táboře konečně dočkala . Zajímavostí je, že Petr Špreňar ve všech turnajích obsadil 3. místo.

  Po sladkém obědě (meruňkové knedlíky) jsme vyrazili na cestu za pokladem. Předtím si však ještě vítězové uklízecí mánie vysloužili sladkou odměnu v podobě zmrzlinového poháru. Zvítězilo hned tucet dětí, „velké“ holky, „malé“ holky a „malí“ kluci. Především malý Adam nás dostal perfektním úklidem nejen postele, ale i věcí. Myslím že naše dámy by nás klidně k němu poslaly do učení. Zlaťáků v pytlících přibylo, ale bude to stačit na indície? Poslední šancí byla stezka, kterou prošly oddíly s cílem nasbírat cenné informace. Bufet nad Jáchymovským peklem se nám stal nejen místem odpočinku a opékaní vuřtů, ale také místem, kde jsme zúročili znalosti z historie šachu a získali potřebné zlaťáky. Ty nám pak posloužily k zisku indícií, díky nimž jsme nalezli poklad a také nám osladily život. Vuřty šly na dračku, ale jak to často bývá, o topinky, popřípadě topinky s kečupem byla rvačka. To musí být nejspíš nějaká delikatesa .

  Návrat do tábora těsně před 19:00 hodinou, opláchnout ruce a šup na jídlo. Martina nám na závěr připravila zmrzlinový pohár. Úplně všem. Následovala sprcha a vyhlášení vítězů turnajů. Každý si odveze nějakou drobnost na památku. Simultánku jsme bohužel nestihli, protože s větším počtem dětí se přeci jen vše prodlužuje a avizované posunutí večerky se nekonalo. Proč? Protože za chvíli vyrážíme na noční bojovku. Poslední dva dny jsme to vehementně dementovali, abychom dětem nakonec zpestřili závěr tábora. Simultánka bude v září na víkendovém soustředění, takže kdo přijede určitě si zahraje.

  Velice rádi jsme poznali nové tváře, namátkou jmenujme ……, kteří s námi byli letos poprvé. Jsou to fajn děti. O špuntech netřeba mluvit. Uvidíme, který z nich překoná rekord některých matadorů, kteří mají na pažbě již 5 zářezů. Stejně jako loni konstatujeme, že někteří jedinci nám nějaký ten šedý vlas přidali, ale v souhrnu je to paráda . Těm tečkám se nedivte, nechceme na někoho zapomenout a zítra se s vámi rádi o příjemné dojmy podělíme osobně a věřte, že je jich spousta.

  Bojovka skončila, děti jsou zpět na pokojích a spí. To buzení některých bylo opravdu náročné. Fanda například na Ivetu reagoval:  “Pššš. pšššš, nekřič“, nejspíš myslel, že někdo dělá binec. Pepča M. zase: „Už jdeme zase běhat“. Nejspíš měl už ráno . Pár expertů mělo slíbenu individuální bojovku, vzhledem k tomu, že jejich výraz byl silně bledý a z úst vycházela slova jako prosím v hojném množství, šli ogaři spolu. To se jim ulevilo, Jezulátkům . Podpisový arch u Přemka dokládá, že všichni úkol zvládli. Hlavní strašidlo Jirka se skutečně vyřádil a my došli k závěru, že pokud máte otravné sousedy, rádi vám ho půjčíme. Dobrou noc, jdeme do hajan.

• Pořadí v A-turnaji
• Pořadí v B-turnaji
• Fotografie
• Ranní vstávání špuntů – ty boty nejsou důkazem příjezdu školního zájezdu, to si jen tři děvčátka vyrazila na tábor