Milošovo rozcvička v premiéře
Den začal krásně, počasí se vyvedlo a rozcvička na sebe nenechala dlouho čekat. Ovšem žádná Marcelovo, ten šel do důchodu. Máme novou svěží krev a Milošovo první táborová rozcvička byla skvělá. Dokonale jsme protáhli svá ztuhlá těla a ještě se přitom naučili, že remízy se odmítají a hraje se do roztrhání těla 
. Po snídani dorazil z německého turné Tomík Wildhaber a my se dočkali prvních přednášek. Lukáš, Míra, Miloš a Marcel zasvětili dětem celé dopoledne s výjimkou jedné krátké přestávky na svačinu. Přesto to všichni zvládli a za odměnu si vysloužili oběd a po něm i polední pauzu.
Při odpolední programu využily děti (po oddílech) batůžky s pomůckami, když luštily šifry pomocí morseovky, orientovaly se v přírodě za pomoci buzoly a jako měrnou jednotku používaly 50 metrový provaz. Děti využily Adamův nápad a provaz namotaly na lahev, s výjimkou Ríši. Ríša je kujón a tak popadl provaz jak byl a běžel. Náskok sice získal, ale na dalším stanovišti, když musel lano rozmotat, jeho tým ztrácel a ztrácel…. Když ho rozmotal a spolubojovníci jej začali natahovat, Ríša spíše prosebně (byla to předtím fakt dřina) zvolal: „Proboha, ať ten provaz nezlomíte . Exceloval i Adam, když doslova udolal Přemka. Na dotaz, kde vychází slunce řekl: „sever“. Na dotaz, kde zapadá slunce řekl: „sever“. Na dotaz, proč se východu říká východ odpověděl: „Aha“. Na poslední dotaz, kde je tedy slunce v pravé poledne řekl: „sever“. A Přemek se vzdal .
Druhá část byla věnována dvěma hrám a kdo to neviděl, neuvěří. Běhavá klání s hraním kámen-nůžky-papír a převozník bavila všechny a vedoucí se váleli smíchy. Dan by mohl vyprávět . V jednom okamžiku se malý Tomáš B. (oddíl poštolek) nepozorovaně přesunul z jedné skupiny do druhé. Když pak jedna parta velmi jednoduše vyhrávala, napadlo někoho děti přepočítat a hříšník byl nalezen. Miloš to okomentoval slovy: „Žádná poštolka, kukačka to je“ . Adam zas reagoval na Ríšovo strategii stále používat papír ve střihání, když měl skóre 0:5: „Co se divíš vo**, když pořád používáš papír.“ Pak kluci zvolili tvrdou strategii, hráli pořád kámen .
Večeře předčila oběd. Vepřový řízek, hranolky, okurka a navíc palačinka. Pravda, ne všude se na talíři zaprášilo, ale někteří dokázali překvapit. Kubík Š. komentoval servírovaný talíř: „Hranolky nejím, okurku nejím …“ No nakonec jsme hranolky rozdělili holkám a nakrájený řízek v něm zmizel jak v Maceše. Palačinka sice byla střižena jahodovým džemem, což ji částečně deklasovalo, ale nakonec i ona následovala řízek. No a během šachového turnaje ještě Ivetu ukecal o sladkou bulku . Zdaleka nebyl jediný, komu čerství vzduch svědčí. Vašík pak skvěle okomentoval večeři: „K řízku hranolky?, to jsem poloviční vegetarián“ .
Po večeři dorazil zbytek dětí a my mohli zahájit první dvě kola turnajů A a B. Zatímco A turnaj je hraný systémem každý s každým (prvních 8 dle ELA), B-turnaj se hraje švýcarem. S příjezdem Jendy opět přišla sázka. Vsadili jsme se, že získá 7 ze 7 a příští rok nemusí na rozcvičky. V opačném případě si připraví hodinovou lekci pro nejmenší účastníky, a ještě ji odučí. Přidal se Adam a posléze i Standa. A jak to dopadlo? Získal jsem tři duše hned po prvním kole. Takhle se získávají budoucí mladí trenéři . Jenda pak dodal: „Není důležité, kolik bodů máš, ale jaký máš pocit“.
Po skončení druhého kola se děti ještě vyřádily na hřišti, my jim rozdali získané žetony a Přemek odhalil dnešního naschválníčka, kterým byl nakonec on sám, což uhodly pouze Ještěrky. Kdyby děcka tušila, co všechno jim dneska prováděl . Pak už jen koupelna a postel ….. a dobou noc.
Nejnovější komentáře