Ohlédnutí za KP družstev st. žáků
Včerejší dvojzápas s Karlovarskýck šachklubem Tietz byl pro nás zajímavý z několika pohledů. Nešlo v něm ani tak o postup do ligy mládeže. (Tam své místo doufám uhájíme a ambice na druhé družstvo v lize rozhodně nemáme). Pro nás byla přínosná přímá konfrontace s naším budoucím soupeřem a ověření si úrovně našich hráčů, kteří se do „dlouhých partií“, tak často nedostanou. A musíme chválit!
Jirka Ulč vyzval ke dvěma zápasům Kubu Kůsu a našeho mladíka pochválíme nejlépe tak, že představíme jeho soupeře. Kubíka známe z předloňského hostování v Chodově, kde patřil k základním pilířům naší záchrany. Nyní je člemem extraligových Klatov. V mládežnických soutěžích pravidelně bojuje o nejvyšší příčky v rámci celé ČR a své ostruhy si získává také v mezinárodních soutěžích. V paměti máme ještě jeho nedávné vystoupení na řecké Krétě. Jirka se ve svém prvním duelu s Kubíkem stáhl předčasně a trochu ustrašeně do pasivní obrany a to se mu nevyplatilo. Naopak ve druhém vystoupení stál ve střední pasáži lépe než soupeř, který si trochu lehkomyslně obnažil svého krále. Jirka svou výhodu bohužel nedokázal využít, naopak o materiál přišel a s ním i celou partii. Chodovská jednička si tak ověřila, že může hrát vyrovnané duely i se silnějšími soupeři a že větší naděje na úspěch skýtá aktivní hra.
Tomík Wildhaber měl na druhé šachovnici podobně složitou situaci. Jeho soupeř Honza Očenášek také patří k pravidelným účastníkům republikových mistrovství a podobně jako Kubík se vydal do světa přes hostování v našem družstvu, kde má funkci „sběratele bodů“. V zápase dvojek bohužel byl rozdíl výkonosti příliš markantní, protože náš hráč se nevyvaroval nešvaru ztrácení figurek a to se to pak těžko hraje. Přesto musí být Tomáš rád i za tuto trpkou zkušenost a snad mu pomohou i rozbory partií bezprostředně po jejich ukončení.
Honzík Kurčík byl pro mě největším překvapením. S papírově silnějším soupeřem ( Jinrdou Tegdou) odehrál dvě hezké partie a v obou měl navrch. Jak jsem zmínil v předešlém příspěvku, v prvním kole přišla ukvapená a zbytečná remíza. Je pochopitelné, že mladí hráči proti ratingově silnějším hráčům, jakmile získají výhodu, se svého úspěchu zaleknou a snaží se nabídkou smíru svou výhodu okamžitě „zpeněžit“, namísto toho, aby se zklidnili a partii dotáhli do vítězného konce. To byl případ Honzíka. Lepší vrabec v hrsti … . Ve druhém kole měl náš hráč remízu zakázanou a byl nucen tahat koncovku věže proti střelci až do samého konce. A ono to šlo!!! Honzík si pomohl ratingově, a my doufáme, že i mentálně se již trvale zařadil do kategorie vítězů.
V partiích Martina Lukeše jsme očekávali zda se prosadí dravé mládí v podobě Vojty Tegdy nebo letité zkušenosti našeho mladíka. Vojta je přes své mládí již ostříleným harcovníkem, Martinovi bohužel stále chybí herní praxe. Náš mladík se navíc nesladil s hracím tempem a dostával se do časovky. Závěr druhé partie odehrál v permanentní časové tísni, přesto ji dokázal otočit na svou stranu. Minisouboj na čtvrté šachovnici tak skončil zaslouženě nerozhodně.
Duel Míšy Pecha s Míšou Šedou byl ozdobou turnaje. Ač se jednalo o páté šachovnice bylo zřejmé, že se potkali dva hráči s velkou budoucností. Oba zápasy vyšperkovaly dvě taktické zápletky, které nakonec rozhodly o osudu obou partií. V první partii náš hráč nalezl vložený tah – garde, který vedl k zisku figury, ve druhém vítězný tah naopak nenalezl a o figuru přišel. Spojenou nádobou obou duelů bylo využití svého času. Zatímco první partii chodovský mladík sehrál velmi koncentrovaně, ve druhé se již u něj projevovala tendence blicat. Úkol do dalšího období je proto: zpomalovat, zpomalovat a zpomalovat.
Závěrem blahopřejeme k soupeři k postupu do 1. ligy mládeže, kde v příštím roce by měly mít své zastoupení hned tři oddíly z našeho regionu. Máme se tedy za rok nač těšit.
Nejnovější komentáře