Překvapení je výrazem něčeho nečekaného
(překvapení na druhou, tréninky, blicák a kvíz)
Přemkovo překvapení plánované na neděli nakonec překvapilo všechny. V sedm hodin nikdo na chodbě nekřičí rozcvička, přesto na ní již stojí čtveřice lačná pohybu. Standa, Adam, Ríša a Jenda nechtěli vůbec věřit, že by bylo možné na táboře vůbec zrušit rozcvičku. A stalo se. Kluci za tím napřed hledali nějakou kulišárnu, ale pak se rozhodli pro svoji vlastní. Před rokem by každý fotografii cvičící čtveřice komentoval jako důsledek trestu. Letos to však neplatí. Překvapení na druhou je tedy na světě. Umocňuje jej pokoj malých, kde jako na potvoru, když se všichni vzbudili a oblékli do tepláků, vedoucí zruší rozcvičku. Výraz malého Peťana, když se kluci dozvěděli, že mohou do postele, hovoří za vše a to situaci ještě vyšperkoval Tomík, milovník rozcviček: „To snad néééé, já už se převlékl“ a chytil se za hlavu . Tomík a Kubík Č. vstali sami, neuvěřitelné.
Po snídani přichází fáze úklidu pokojů a slyšet Adama kluky kibicovat, aby uklízeli, není nic nového, pokud bychom mluvili o pořádkumilovném Adámkovi. Hovoříme-li o Adamovi velkém, pak máte pocit, že špatně slyšíte. Dnešní a včerejší fotka pokoje je důkaz, že to kluci myslí vážně a 9 bodů je pro ně snad historický úspěch. Standu nejvíce potěšilo, že si komise všimla nápaditého smajlíka. Kluci zase komisi obměkčili Matem a Patem u rozehrané partie a holky znovu připravili občerstvení a protože od včerejška nedoznalo změny, dala jim komise raději 11, aby ještě nakonec nemusela jíst čtyři dny starý a okoralý koblížek . První přestávku v tréninku využili všichni ke kontrole bodování, ale v tu chvíli již bylo důležité zase to „šachování“. Trenéři se dnes opět prostřídali, takže z Tietzu se tréninku ujali Venca Čontoš, Miloš a Martin a za nás Lukáš. Chlapům z Karlovarského šachklubu Tietz patří velké poděkování za zpestření tréninkového programu.
Protože venku opět prší, program není třeba měnit a po obědě nás čeká turnaj v bleskovém šachu. Ti menší, kteří jej hrát nebudou o nic nepřijdou, neboť vedoucí po bodování pokojů zasedli na chodbě a doplánovali nešachový program. Však vám fotky vše důležité přiblíží. Děláme jich spoustu. Některé by si zasloužili komentář minimálně na A4, mají příběh, jiné jsou momentkami, mezi kterými si najdete to své štístko a nějakou tu čmouhu nám určitě odpustíte. Děti jsou úžasné a to že zde komentujeme jen několik útržků z celého dne je dáno časovými možnostmi a někdy i nepřenositelností. To se prostě musí zažít. My to štěstí máme .
Po obědě jsme díky počasí odehráli bleskový turnaj, který opanoval suverénní Petr Špreňar, který druhému v pořadí nadělil celé dva body a soupeřům ve třinácti kolech dovolil jen dvě remízy. Zbytek tábora trávil čas v dešti soutěží v šermu a šipkách na chatě a předtím v lese sbíráním borůvek, hraním pohybového pexesa a lesní pedagogikou. Po večeři jsme vyrazili na louku hrát tichou poštu. Ti co blicali, potřebovali totiž ven jako sůl. Nejoriginálnější výkon podali Mroži, kteří byli jasně nejrychlejší, místo původního textu: „Šestý šachový tábor se nese v duchu zimních olympijských her Pata a Mata. Čeká nás celodenní výlet na nejvyšší vrchol Krušných hor Klínovec ve výšce 1244 metrů“ však do cíle donesli text: „Vojta„. Nikdo to nepochopil, protože v družstvu ani žádného Vojtu nemají . Večer jsme si připadali jako v televizním studiu, neboť se hrál Pohádkový kvíz. Téma pohádek a večerníčků tentokrát favorizovalo družstva spíše mladší, ba přímo nejmladší. Na celkovém pořadí se toho v součtu moc nezměnilo. Před večerkou jsme pak ještě ocenili včerejší úspěšné hráče ze simultánky a také Peťana Špičku a Elenku za bojovný výkon v odpoledních lesních soutěžích. Dobrou noc, zítra nás čeká první celodenní výlet a prý dostaneme pořádně zabrat. Jdeme spát.
pozdrav z tábora došel…. jen výběr ze tří možností – tři odpovědi na otázku, jak vaří? moudří z toho nejsme… vaří, dobře, jde to? nebo to pes nežral? zřejmě si máme odpovědět sami….
Pohled je tak trochu recese a bylo velmi zajímavé sledovat, jak se děti děsily některých odpovědí a jiné je tam klidně šouply, některé děti prý šifrovaly . Nebojte, vaří tu dobře, kamarádi jsou OK, i když někdy nějaký ten svár musíme vyřešit, ale to k tomu patří. Dnešní článek z celodenního výletu si určitě vychutnáte.
Ahoj Pavle, trefa přímo do černého. Přemek včera mluvil něco o podmořském světě .
Předkládám návrh, aby byl příští ročník nazván Antické olympijské hry nebo rovnou Sahara, ona se ta organizace do všech detailů totiž projevuje i tady dole v nížině.