Lysý vrch, borůvky, houby a Holandsko na několik způsobů
Je 11:33 hodin a my jsme právě zdolali vrchol naší cesty Lysý vrch. Pokud Vám to připadá, jako v Beskydech, pak věřte, že Lysá hora to není, pouze v táborové hře Přemek přejmenoval takto Plešivec. Den však začal v 7:00 hodin rozcvičkou, pro pětici velkých však již o půl hodiny dříve. V rámci speciální rozcvičky si totiž kluci řádně protáhli svá těla a pro velkou oblibu si ji chtějí zopakovat. Takové retro ohlédnutí . Po snídani uklízíme pokoje a chystáme se na výšlap. Baťůžky naplníme proviantem a náhradní výstrojí pro špatné počasí. Během kontroly výbavy jeden z kluků zalézá do skříně. Nechápu a na můj dotaz velmi pohotově reaguje Tomík K., generál pokoje. Oni kluci prdí a tak jsem nařídil chodit do skříně. Kluci mají prdící skříň. Co na to máte říct. Inu krizový manažer . Počasí sice k optimálním teplotám má daleko, ale horko by se nám rovněž nelíbilo.
Letos volíme opačnou cestou. Nejstarší žádali speciální trénink s Lukášem místo pochodu. Pochod měli a Lukáš jim k tomu vytiskl několik studií, aby je snad neošidil . Výprava rychle zdolává úsek k Abertamské křižovatce, zatímco zdejší zájezd mladých Holanďanů se převáží autobusem. Cestou pod Špičákem a přes magistrálu dorážíme na Plešivec stejně jako holandská výprava, tentokrát již na kolech. Co se fyzičky týká, strčíme Evropu do kapsy. Dnes vítězíme s Holandskem jak v památném fotbalovém utkání, které jsme otočili z 0:2 na 3:2. Chlapi určitě ví, o čem je řeč . Na Lysém vrchu je však dost větrno a scházíme do nižšího tábora a zde rozehráváme další díl klání čtyř družstev. Tentokrát mají týmy luštit textovou šifru. Skleslý výraz Adama a hláška: „Nemám vůbec nic, dokonce ani páru“, svědčil o bezradnosti. Na plné čáře tak vítězí Poštolky, když Tomáš O. neomylně odhaluje záludné taje úkolu. Poté, co kapitáni pochopili, že cesta vede přes mládí, boduje Tomík W. a následně i Šárka. Cesta zpět je stylem kopec, tedy spíše padák dolů a pak přesně naopak. Výběr byl však plně ponechán na dětech.
Kolik energie mají tato malá stvoření nechápeme stále a dlouho ještě nepochopíme. Po 12 km z 15 celkových si kluci dávali závody ve sprintu a Vojta T. má novou přezdívku. Motorová myš. Až někdy budou maminky shánět dobrovolníky na sběr borůvek, určitě požádejte rodiče Vojty. Neprohloupíte. Nebyl jediný, ale tou neskutečnou energií se prostě vymykal. To dítě nejde utahat . Kromě borůvek děti našly i houby, čímž dělaly radost skřítkovi naschválníčkovi. On houby velmi rád.
Počasí se vylepšuje a nás čeká další zastávka, kterou nám vyplnila lesní basebalová soutěž. Šišky létaly lesem podle umu odpalovačů a jedna z fotek pořízených v dějišti klání svědčí, že dokázaly napáchat pěknou neplechu…
Lukáš po zásahu šiškou, po pachateli se stále pátrá. Jo a sháníme trenéra
… tentokrát nejvíce zapůsobila spolupráce Adama s Martinem L. Zbytek cesty již utekl velmi rychle. Na chatě jsme se dali do kupy a na klubovně pak popřáli Markétce k svátku. Do večeře jsme stihli ještě tradiční oblíbený kvíz. Pohádky a filmy však tentokrát museli soutěžící uhádnout podle znělek. První část šla celkem dobře, ovšem ta druhá, kde týmy vsázely těžce vydřené žetony, již byla jiné kafe. Nejvíce odvahy prokázaly Poštolky včele se Standou, které zle dotíraly na první Veverky. Sázky nakonec tento tým odsoudil k sešupu, ale Poštolky ukázaly srdce a naplnily tak pravidlo Tour de France: „Po letech si nikdo nepamatuje, kdo byl druhý nebo třetí. Každá zná pouze vítěze.“ Tvrdé, ale pravdivé.
Po večeři jsme měli možnost si vychutnat krátkou, ale moc pěknou přednášku Kubíka K. o jeho účasti v Šachovém vlaku, kterou doplnil i ukázkou partie. Sklidil velký úspěch a je jen škoda, že své umění nechtěl prokázat také Tomík W. Už jsme pomalu nechali tisknout plakáty na jeho koncert, ale ten se odkládá o rok. Na bicí hraje tento špunt skvěle. Po přednášce startuje turnaj v holanďanech. Opět se projevují emoce a v hrací místnosti je to jako v úle. To ovšem k tomuto typu šachů patří. Standovi se vyplácí klid, který dokáže zachovat při nepřesnostech jeho mladšího parťáka a po zásluze s Toníkem vítězí. Mocný finiš vynesl na stříbrnou příčku Jednu s Alešem a bronz brali Adam s Tomíkem K. Povedený turnaj, které děti moc bavil a přinesl i pár hlášek. Kubík Č. sebral soupeři poslední matící figuru a zvolal: „A teď mi dej za dva tahy mat.“ Jediná záchrana soupeře na remízu, mat ve třech tazích, totiž nebyla vůbec možná. V jiném momentu hyperaktivní Vojta T. porazil Vašíka a měl obrovskou radost. Každý zápas se zde strašně prožíval a tak Vojta skákal. Pak omluvně dodal, jak velký chlap: „Neber si to Vašíku osobně“. Nebral, v posledním kole právě dvojka s Vašíkem díky jeho zásluze porazila o vítězství hrající družstvo. Prostě byla to mela.
Pak již večerka a zítra po snídani startuje turnaj v bleskovém šachu, před nímž vyhlásíme medailisty z turnajů. Ten uzavřený vyhrál suverénně Kubík K. před Jednou a Standou. Kubík si odveze poprvé putovní pohár, ale vzhledem k věku si jej může získat natrvalo, jako se to povedlo v minulosti Zdendovi Liptákovi, jednomu z dnešních vedoucích. Otevřený turnaj byl hodně dramatický a z vítězství se nakonec radoval Jindra, před druhým Jirkou U. a třetím Martinem L. Ten až v posledním kole přišel o překvapivé vítězství. Hrál fakt moc pěkně. Paradoxně jej o výhru připravil Vojta T,, kterému brácha dluží minimálně čokoládu .
Dobrou noc a fotek se nelekejte. Chceme, aby si každý vybral.
Děkujeme
Posíláme vám všem pěkný pozdrav, leč z práce a tak naše zážitky jsou na hony vzdálené těm vašim. O to více hltáme každý článek a ranní rozcvičku jen kvitujeme .
Snad se nám ti kluci rozhýbou. Máme pocit, že ten týden všem utekl jako voda a děkujeme nejen za tyto články, ale i za skvělou zábavu a práci s dětma.